Po zavržení kanálu zavládlo na jihu Moravy nadšení, klid má i Baťův kanál

„Kvituji to a jsem nadšený,“ reaguje náměstek hejtmana pro životní prostředí Lukáš Dubec (Piráti).

Ambiciózní vizi za téměř 600 miliard korun považuje v dnešní době za ekonomický nesmysl, ale i z pohledu ochrany přírody. Zvlášť za situace, kdy společnost řeší ohrožení suchem a nedostatek vody. „Měl bych obavu, aby v takovém kanále vůbec něco teklo. Takže jsem rád, že od něj ustupujeme, i když chápu výhody, které dílo potenciálně mělo přinést,“ podotýká Dubec.

Jednou z nich byla možnost využití na výrobu elektrické energie. Prezident Miloš Zeman, který vodní kanál dlouhodobě prosazoval, až na „zakolísání“ při debatě se studenty břeclavských středních škol v listopadu 2009, kdy řekl, že je jeho odpůrce, aby po vypuknutí hospodářské krize opět změnil názor, navíc argumentoval, že obří stavba zvýší protipovodňovou ochranu Moravy, vytvoří 60 tisíc pracovních míst a přinese ekonomické možnosti.

Odpůrci z řad dopravních expertů ale vypracované studii vytýkali nadhodnocení přínosů a podhodnocení nákladů. Ekologové zase namítali, že koridor zdevastuje cenné říční biotopy a přinese tragický dopad na vodní režim.

Proti plánům se postavilo osmnáct nevládních organizací z dotčených zemí, podpis připojil i Český svaz ochránců přírody nebo hnutí Děti Země. „Rozhodnutí samozřejmě vítáme, protože dopady výstavby na přírodu by byly negativní,“ má jasno ředitel jihomoravského pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny ČR Stanislav Koukal.

Na třináct let „spolknuté“ pozemky

Zrušením projektu se navíc odblokuje rozsáhlé území. Jak vysvětluje jihomoravský radní pro územní plánování Martin Maleček (SOL), z pohledu krajského územního rozvoje nepůjde o změnu až tak významnou, nicméně dotkne se pozemků kolem řeky Moravy, jež projekt na třináct let „spolkl“.

„Největší radost z toho jistě zavládla na komunální úrovni, protože se uvolní velká část území, na kterém se mohou obce a města dál rozvíjet, případně tam vzniknou nové projekty či se rozšíří protipovodňová ochrana,“ doplňuje kolegu z krajské rady Dubec.

Například v Hodoníně se koridor táhne až k jezu, kde se rozdvojuje. Vede většinou lesy kolem řeky, u jezu poblíž nynějšího přístaviště a dál za obydlenou částí Nesyt přes zemědělské pozemky. „Uvolnění koridoru by mohlo zjednodušit případný rozvoj okolo stávajícího přístaviště,“ vítá verdikt vlády mluvčí města Josef Horníček.

Morava protéká také v podstatě celou jižní hranicí katastru nedalekého Rohatce, kde tudíž projekt dosud zabíral velkou plochu pozemků, vesměs soukromých, zčásti obecních. Jedná se o pole a louky, na nichž radnice nicméně nemůže stavět, protože kvůli blízkosti řeky jde už dnes o zátopové území.

„Můžeme tu ale třeba vysadit stromy a víme, že nikdo za deset let nepřijde a nepokácí je. Za poslední roky jsme vysadili přes tisíc dřevin a teď je šance na remízek na další části katastru,“ plánuje rohatecký starosta Jarmil Adamec (nez.).

Klid pro Baťův kanál

Také ředitel obecně prospěšné společnosti Baťův kanál Vojtěch Bártek si oddechl. Trasa obřího vodního kanálu totiž částečně překrývala vodní cestu „Baťáku“, a pokud by se postavila podle plánů, část turistické atrakce by mu musela ustoupit.

Mluvčí Povodí Moravy Petr Chmelař upozorňuje, že ve hře bylo několik variant. Jedna opravdu předpokládala, že se v některých úsecích Baťův kanál „přesune“ do koridoru nového vodního díla a rekreační plavba by fungovala na stejné cestě jako ta nákladní.

Jde ale o „co by kdyby“, protože šlo jen o ideovou studii, nikoli projekt. Uvolnění pozemků se Povodí Moravy významně nedotýká. „Plánovaný rozvoj Baťova kanálu se řešil a dál řeší ve stávající trase vodní cesty,“ uvádí Chmelař.

O co ale Jihomoravský kraj přichází, je technická zajímavost – obrovskou přečerpávací plavební komoru přes deset metrů vysokou, na niž měl navazovat uměle vytvořený kanál pro přepravu zboží nákladními loděmi, k tomu nabídka rozhledu do krajiny. „Rohatec tak mohl mít velmi unikátní technické dílo, na něž by se lidé jezdili dívat. Na druhou stranu nic se nestane, když se tak nestane,“ směje se Adamec.

Právě v Rohatci se měl kanál odklonit před chráněným hnízdištěm ptáků a neregulovanými meandry řeky, aby pokračoval podél železničního koridoru Břeclav–Přerov a za chráněným územím se znovu „zařadil“ do koryta řeky.

S plány na vybudování monstrózního díla spojujícího Dunaj, Odru a Labe úzce souviselo také překladiště lodí v Hodoníně, které mělo konkurovat věhlasnému přístavu v nizozemském Rotterdamu. Čínská investice ale vyšuměla a neklapla ani ve slovenském Holíči.

Jak šel čas Od Karla IV. až po Fialu Nápad na propojení Dunaje s povodím Severního moře se datuje do středověku. Král Karel IV. uvažoval ve 14. století o spojení Dunaje a Vltavy na dopravu zboží z Benátek přes Čechy do Brugg. Velkým příznivcem vodní cesty byl obuvník Tomáš Baťa, zejména splavnění Moravy. Dva roky po jeho smrti vznikl Baťův kanál mezi Otrokovicemi a Rohatcem – sloužil nákladní dopravě, dnes turistům. I komunisté zvažovali vybudování kanálu, na návrzích a studiích se pracovalo také v 90. letech. Obří vodní dílo prosazoval Miloš Zeman před sněmovními volbami 2010 i jako kandidát na prezidenta a pozdější hlava státu. Vláda Andreje Babiše (ANO) odklepla přípravu první části ambiciózního projektu na řece Odře mezi Ostravou a polskými hranicemi se startem po roce 2030. Vláda Petra Fialy (ODS) minulý týden ve středu zrušila po třinácti letech územní rezervu pro vodní koridor, fakticky se tak jedná o konec mnohamiliardového projektu.