„Špatné zprávy o škodách způsobených mrazy přichází ze všech stran, od malých i velkých producentů. Přestože konečná výše škod zatím není známa, je zřejmé, že bude nejvyšší za desítky let,“ míní prezident Vinařské unie Ondřej Beránek.
„Pro naše odvětví je to další rána v krátkém sledu, a proto jsme vyzvali ministra zemědělství, aby se zasadil o zastavení debat k zavedení spotřební daně na tichá vína. To by pro nás byla v tuto chvíli cílená likvidace,“ vysvětluje prezident Svazu vinařů České republiky Martin Chlad.
Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) po tiskové konferenci vinařů na síti X napsal, že na čtvrtek 2. května pozval zástupce vinařů i ovocnářů k jednání, kde na základě upřesněných dat předloží konkrétní možnosti pomoci. „Nenecháme je padnout! O možnostech pomoci z EU chci jednat i v pondělí na Radě AGRI v Lucemburku,“ napsal Výborný. Vinaři ho pozvali na veřejnou diskusi začátkem května ve Velkých Bílovicích, kde budou stovky z nich.
Nestejnoměrné škody
Nějaké poškození postihlo v posledních dnech například všechny viniční tratě Znovínu, které má na Znojemsku i Hustopečsku. „Na jižních lokalitách se zatím zdá být poškození menší, přibližně v rozmezí pět až dvacet procent. Na severněji situovaných vinicích jsme zaznamenali poškození od třiceti do devadesáti procent v závislosti na stáří vinice a terénních specifikách lokality,“ líčí ředitel Znovínu Karel Matula.
To vinařství Lahofer, co také na Znojemsku obhospodařuje přes 430 hektarů vinohradů, potvrzuje poškození desetiny vinic. Deset, možná patnáct procent rozlohy vinohradů sežehnutých mrazem hlásí i Martin Pitra ze stejnojmenného vinařství v Dolních Dunajovicích. „Odnesly to nižší polohy a týkalo se to odrůd Chardonnay, Neronet, Müller Thurgau,“ přibližuje.
Mráz se podepsal na úrodě révy. Škody půjdou do stovek milionů, hlásí vinaři |
Mrazíky v nížině jsou obvyklé, ty ve vyšších polohách překvapují. Tak jako vinohradníka Stanislava Málka z vinařství Gotberg, co hospodaří v obci Popice nedaleko Hustopečí u Brna. Na dolních terasách skutečně našel pár pomrzlých keřů, výš po vinici se šel podívat jen co kdyby náhodou. „Poškození je minimální, kolem půl procenta. Je to ale totálně spálené, a co je paradoxní, že úplně navrchu na kopci, kde bych mráz v žádném případě neočekával,“ láme si hlavu.
Možností, jak můžou vinaři proti mrazům bojovat, je více, například pálení svící nebo biologického materiálu ve vinohradech, ale moc se to nevyplatí. Už jen proto, že vinaři mají vinice na různých místech a nedá se odhadnout, kde mráz udeří. „Kdyby byl mráz hlášen jeden den, zvážíme část vinice ochránit. Ale když riziko trvá čtrnáct dní, tak nemáme šanci. Svíce na jeden hektar stojí asi 75 tisíc korun, a když teplota klesne pod minus tři stupně, tak stejně nepomohou a jen prohloubíte ztrátu,“ vysvětluje Málek.
Díky šoku je réva odolnější i proti mrazu, technologii zkouší v Česku poprvé |
Jako se to stalo ve vinařství Vican u Mikulova, kde minulý týden v noci na čtvrtek a pátek i přes velkou snahu zaměstnanců, co pálili ve vinohradech ohně, mráz sežehl asi dvě třetiny vinic. „Podle hlavního vinohradníka réva obrazí ze zálistkových pupenů, ale úroda bude maximálně třicetiprocentní. Nicméně i o poškozené vinice se nadále musíme starat stejně bez ohledu na to, kolik dají hroznů,“ líčí Lenka Maloňová, která má ve vinařství na starosti marketing.
Mnohem větší škody než na přeci jen teplejší Moravě napáchalo počasí na vinicích v Čechách, kde se ve většině případů podle Cechu českých vinařů jednalo o 85 až 100 procent pomrznutí révy vinné a škody jdou do stovek milionů korun.
Podle prezidenta Vinařské unie Beránka následky mrazivého počasí ovlivní produkci tuzemského vína i pro následující roky. „Očekáváme, že bude mít dopad na dodavatelsko-odběratelské vztahy a promítne se i do ekonomiky vinohradu, kde se bude muset i na poškozených vinicích s minimální úrodou pracovat běžným způsobem, aby bylo možné na nich v dalších roce opět vypěstovat hrozny,“ uvedl.
Ještě horší než ve vinicích je to v sadech, opět hlavně v Čechách. Na některých místech mráz úrodu prakticky zničil.