Favál nebo Bauerák, jak Brňané starý velodrom nazývají, patří k výstavišti stejně jako krokodýl k radnici. Zažil skvělé roky, kdy cyklistika patřila k masové zábavě, i mimořádné koncerty, při kterých na něm řádili Iron Maiden, Motörhead či Lenny Kravitz. Přesto budou zářijové oslavy jeho šedesátin předzvěstí konce.
Organizátoři z cyklistického oddílu Favorit Brno tu představí jeho nástupce – nový velodrom v Komárově. Bude celý krytý a s moderním dřevěným povrchem. Měl by se stát srdcem dráhové cyklistiky v Česku. Postavit ho chce město, které už delší dobu jedná s Českým svazem cyklistiky.
„Dráhová cyklistika patří v Brně ke sportům s dlouholetou tradicí a i dnes dosahuje výborných výsledků. Jako město ji podporujeme a chceme dál rozvíjet, proto jsme se rozhodli stavět,“ říká náměstek brněnského primátora Petr Hladík (KDU-ČSL).
Záměr by měl jít už do některé z nejbližších rad města. „Necháme zpracovat detailní studii, abychom mohli vyhlásit výběrové řízení. To by mohlo být zhruba za rok, koncem roku 2018 bychom mohli mít uzavřené smlouvy a na přelomu let 2019 a 2020 bychom mohli začít stavět,“ popisuje Hladík.
Na betonu pod otevřeným nebem už špička nejezdí
Představitelé Českého svazu cyklistiky záměr města vítají s nadšením. „Budeme moc rádi, když to vyjde. Nový velodrom je pro nás klíčovou záležitostí. V Česku totiž žádný odpovídající neexistuje,“ potvrzuje Stanislav Kozubek, generální sekretář Českého svazu cyklistiky a bývalý profesionální silniční cyklista.
Podle něj už jsou po roce 2000 pro dráhaře standardem 250 metrů dlouhé dřevěné dráhy v krytých velodromech. „Žádná taková u nás není, a to přestože má u nás dráhová cyklistika dlouholetou tradici, především v Brně. Účastníme se olympijských her a závodů mistrovství světa, ale naši sportovci jezdí na odpovídající stadion do Vídně, což stojí velké peníze,“ doplňuje Kozubek.
Jako nezbytnou vidí stavbu i prezident svazu, rodilý Brňan Marián Štetina. Brněnský ovál je totiž betonový, má délku 400 metrů a střechu, ale bez stěn, takže dovnitř fouká.
„Naši reprezentanti trénují celý rok na otevřeném betonovém velodromu na výstavišti – v zimě jezdí v rukavicích a čepici. Je to, jako kdyby vrcholoví plavci měli jen venkovní bazén nebo fotbalisté škváru,“ komentuje Štetina, který vede jednání s městem Brnem. „Pracujeme na tom už dva roky, teď to vypadá, že se dostaneme k nějakému výsledku,“ doufá.
Náklady na výstavbu haly by se podle odhadů mohly pohybovat mezi 350 až 400 miliony korun a nemělo by jít pouze o cyklistickou dráhu. Využití by tu našla i další sportovní odvětví, například gymnastika a některé bojové i míčové sporty.
„Počítáme i s tím, že by se tam přestěhovala agenda dráhové cyklistiky, středisko vrcholového sportu cyklistiky Dukly a cyklistický oddíl Favorit Brno, který dnes provozuje starý velodrom,“ doplňuje Štetina.
Snad se na novém velodromu svezu, doufá Daler
Podle Štetiny je Brno pro nový stadion nejvhodnější – má dlouholetou tradici, je tu nejúspěšnější oddíl, Dukla Brno, a pocházejí odtud i velké cyklistické hvězdy jako například Jiří Daler, který na letních olympijských hrách v roce 1964 v Tokiu získal zlatou medaili ve stíhacím závodě jednotlivců.
„Na dráze na výstavišti jsem kroužil už od počátku a mám z ní spoustu zážitků ze stovek závodů. Každý týden tu bylo něco. Patřilo to k zábavě Brňáků, kteří se tu stavovali z výletu na Riviéru. Vypadalo to úplně jinak než dnes. Byly tu vily a zahrádky a naproti hudební pavilon. Lidé se tu bavili, popíjeli pivo a pozorovali závodníky. Dráhová cyklistika byla v 60. letech jeden z nejoblíbenějších sportů,“ vzpomíná Daler.
I když mu bude těžko u srdce, až se starý velodrom bude bourat, nový podle něj Brno potřebuje. „Může podívanou hodně zatraktivnit a přitáhne víc lidí,“ míní Daler. Podle něj jsou dnešní malé dráhy divácky zajímavější už tím, že jsou návštěvníci blíž k závodníkům. „Krouží přímo před nimi, kdežto u velkých drah, jako je ta brněnská, jsou dost daleko,“ poznamenal.
I v 77 letech na velodrom občas s kolem zajde. „Jdu si tam zakroužit, i když to pochopitelně už neklopím,“ upřesňuje cyklistická legenda a doufá, že se nového velodromu dočká. „Byl bych moc rád, kdybych se na něm ještě mohl svézt,“ oznamuje Daler.
Nebude se bourat dřív, než se postaví nová dráha
Velodrom provozuje Favorit Brno, který na něm vybudoval řadu staveb. „To místo pro nás znamená celý život, ale dráhová cyklistika je někde jinde. A areál v Komárově je dobrá volba už proto, že patří městu a není z hlediska vlastnického problém,“ sděluje tajemník Favoritu Zdeněk Valenta.
„Budeme jednat ještě o vyrovnání s městem v případě, že by se starý velodrom zboural. Máme tam zázemí klubu, posilovnu, technické zázemí. Rozhodně se ale nebude bourat dřív, než bude stát nová dráha,“ ujišťuje tajemník.
Zářijové oslavy se podle něj tedy ponesou nejen v duchu vzpomínání a autogramiády cyklistických es a pamětníků, ale i prezentace dráhy nové.
Její podoba vychází ze studie staré zhruba osm let, kdy se o výstavbě velodromu s tribunou pro 2 500 diváků začalo vážně mluvit. A s tím, že velodrom zmizí, je srozuměná i společnost Veletrhy Brno, která s ním počítá jako s rozvojovou plochou. Co tam konkrétně bude, ale zatím neví.