1 Inovace jako priorita
Podíl pracovníků v technologických oborech je na jihu Moravy opravdu významný, srovnatelný dokonce s Bruselem, tedy sídlem hlavních evropských institucí. Jihomoravský kraj převyšuje jak český, tak evropský průměr.
Inovace na jižní Moravě kvetou, miliardy táhnou kraj mezi evropskou elitu |
Výrazným impulzem k nasměřování regionu tímto směrem byly právě evropské dotace. Jen v dotačním období 2007 až 2013 přiteklo do Jihomoravského kraje na různá vědecko-výzkumná a technologická centra zhruba 17 miliard korun.
„Největším projektem z oblasti výzkumu je vědecké centrum Ceitec. Dohromady vyšlo na pět miliard, z čehož 4,2 miliardy zaplatila Evropská unie,“ sdělil David Uhlíř z Jihomoravského inovačního centra, jež rovněž vyrostlo díky dotacím a dnes pomáhá začínajícím technologickým firmám co nejlépe proniknout na trh a uspět.
Důraz na inovace mnozí odborníci označují za cestu, jak proměnit českou „montovnu“ ve znalostní ekonomiku, tedy takovou, která díky produktům s vysokou přidanou hodnotou, jinými slovy špičkovými technologiemi, nabídne vysoké platy, a tím i pozvedne celkovou životní úroveň.
I z Brna lze vybudovat globální společnost, říká šéf inovačního centra |
Samostatnou kapitolou jsou pak vysoké školy, které rovněž díky dotacím modernizují svá pracoviště a své výzkumné ústavy. V čele těchto investic stojí Masarykova univerzita a její univerzitní kampus v brněnských Bohunicích nejen s učebnami a posluchárnami pro studenty, ale i s laboratořemi přírodovědců či mediků. „Souhrn veškerých stavebních investičních finančních prostředků činí skoro 13 miliard korun, více než polovinu pokryly dotace,“ vypočetla kvestorka univerzity Marta Valešová s tím, že dodnes tuto investici škola splácí, protože si na ni brala nemalý úvěr.
To ji však neodradilo od toho, aby se před pár týdny nepustila do dalšího čtyřmiliardového projektu, kterým je budoucí BioPharma Hub, jež pomůže s vývojem lékům a dalšími biotechnologiemi. Unie by měla zaplatit téměř 70 procent.
„Členství v Evropské unii je tedy pro Masarykovu univerzitu zcela jednoznačným přínosem, protože právě finanční prostředky stojí za klíčovým rozvojem. Bez nich by se tyto, troufám si říct, nikdy nemohly uskutečnit v takové podobě, v jaké byly či jsou realizovány,“ dodal rektor Martin Bareš.
2 Moderní vlaky pojmenované po vínu
Zacpávat uši, když vlak brzdí, pak vyšplhat do schodů a procházet vagony s malými sedačkami, kde je kvůli nezavedené klimatizaci v parném létě nesnesitelně, je ještě dnes na železnici v některých regionech v Česku standardem. V Jihomoravském kraji ale i za pomoci více než pětimiliardové dotace z fondů Evropské unie jezdí nyní 37 moderních souprav, které posunuly regionální dopravu o velký skok dopředu.
„Jsem rád, že předchozí zastupitelstvo kraje mělo odvahu jít do pořízení vlastních nových vlaků a že to současné se nezaleklo a celou věc dotáhlo do konce,“ ocenil už loni při přebírání flotily krajský náměstek pro dopravu Jiří Crha (ODS).
Jeho předchůdce ve vedení kraje Roman Hanák, který dnes šéfuje jihomoravským silničářům, už při schvalování nákupu v roce 2019 připomínal, že politici od dopravců často slyšeli, že jsou sice schopni investovat do modernizace jednotky miliard korun, nikoli však pro každý ze 14 regionů zvlášť, ale celé Česko. Výměna by tak nebyla tak rychlá, jaká nastala díky rozhodnutí kraje a především evropské dotaci ve výši 5,5 miliardy korun.
Hlavní tratě jihu Moravy už brázdí nové soupravy, moderní plánují i jinde |
Tyto nové vlaky, jež nesou název odrůd vín, nyní jezdí na dvou páteřních tratích v regionu, ani na ty další ale hejtmanství nezapomíná. Na jihu nasadí soukromý dopravce Arriva od prosince repasované motoráky z Německa. Více než dvacet let stáří na nich není poznat. Modernizace má postupně nastat i na dalších tratích.
3 Turistický tahák jménem Aqualand
Před patnácti lety to bylo jen pole poblíž největšího jihomoravského autokempu Merkur. V roce 2013 se tady ale lidem otevřel vodní park Aqualand Moravia, který poslední roky okupuje první příčku mezi nejnavštěvovanějšími turistickými cíli na jižní Moravě. Ročně do areálu s šestnácti bazény, více než dvěma desítkami tobogánů a skluzavek a ještě většího množství saun zamíří zhruba 800 tisíc lidí, z toho polovinu tvoří rodiny s dětmi, jak se chlubí sám provozovatel.
I na tento velmi komerční byznysový nápad šly nemalé finance z evropské kasy. Z počáteční investice ve výši zhruba 1,3 miliardy korun pokryla evropská kasa 340 milionů.
„Aqualand se například přijetím dotace zavázal k vytvoření 80 pracovních míst v daném regionu. Dnes po jedenácti letech provozu a postupném rozšiřování zaměstnává 130 lidí na hlavní pracovní poměr a současně v sezoně přijímá další stovky brigádníků,“ přiblížil ředitel Aqualandu Petr Pavlacký.
Nejsme nejlevnější, ale ty peníze za to stojí, říká ředitel Aqualandu Moravia |
Aqualand těží i z dobré lokality nedaleko hranic, a tak vedle hostů z jihu Moravy či dalších koutů Česka tady vítají i návštěvníky z Rakouska či Slovenska.
Dotační průšvihy
Dotace z Unie ale neznamená záruku úspěchu. Příkladem jsou mnohé nepovedené investice, které skončily krachem, nebo jsou případy, kdy o již přidělené peníze jižní Morava přišla.
Kuriozitou mezi nimi je případ pracovníka brněnského magistrátu, který prošvihl termíny na vyúčtování dotací za opravu parku Lužánky, a tak Brno muselo následně vracet zhruba 600 tisíc korun.
„Podle toho, co se zjistilo, to určitě neudělal úmyslně, jinak by to byl trestný čin,“ vysvětloval v roce 2017 tehdejší šéf magistrátního odboru pro vyřizování evropských dotací Radek Řeřicha. Úředníkovi, který už v té době na magistrátu nepracoval, pak město naúčtovalo za jeho laxnost jako pokutu 109 tisíc korun.
Brno přišlo o miliardu na retenční nádrže, podle ministerstva bylo pomalé |
O 80 milionů přišel nedávno Jihomoravský kraj. Za tuto sumu chtěl opravit silnici z Velkých Opatovic do Letovic na Blanensku. Část této rozbité cesty ovšem vede alejí a jednu její část by bylo nutné pokácet. Silnice je totiž příliš úzká, kmeny stromů zasahují do vozovky a kořeny ji přímo narušují.
Právě záměr vykácet stromořadí, o kterém se místní dozvěděli až při vyřizování povolení, vyvolal nevoli, stavební řízení se protahovalo a nakonec veškeré přípravné práce skončily v koši. Kraj totiž nestihl s opravou včas začít, aby mohl dotační peníze využít.
Za hlavní majstrštyk utopených dotací v něčem, co nefunguje, se dnes dají označit zrekonstruované zámecké jízdárny v Lednici. Za bývalého hejtmana Michala Haška se do nich i přes zaznívající kritiku nasypalo půl miliardy korun, většina z evropských dotací. Vše se dělalo v šibeničním termínu, a tak i proto za rok z fasády začala opadávat omítka.
Provoz multifunkčního centra, které v jízdárnách vzniklo a mělo zde organizovat výstavy či kongresy, po dobu pěti let takzvané udržitelnosti po dokončení oprav hejtmanství dotovalo z vlastní kapsy čtyřmi miliony korun ročně. Peníze posílaly i další instituce.
Draze opravené jízdárny jsou na pokraji krachu, tíží je milionové pokuty |
Poté však kraj odmítl další platby, celý provozovatelský spolek se rozpadl, centrum zkrachovalo a jízdárny si do správy převzali památkáři s cílem přebudovat je za další nemalé peníze na návštěvnické centrum.
A šlamastykou může skončit i dotace na nový kotel v brněnské spalovně. Město sice dostalo příslib obří dotace 2,8 miliardy, zakázku ale loni na podzim politici zrušili, v blízké době musí rozhodnout, jak s projektem dál naloží. Hrozí, že o historicky nejvyšší dotaci pro Brno město rovněž přijde.
Další vybrané podpořené projekty z jihu Moravy
Poznámka: Uvedené částky jsou převzaté z portálu dotaceeu.cz. Oproti sumám uvedeným v článcích se mohou lišit například kvůli (ne)započítání DPH či dalším doprovodným investicím, které nebyly součástí projektu, na něž se žádala dotace. |