Deník Ukrajinky: Včely zalepily minu v úlu voskem, lidi zachránily

Milí čtenáři, našla jsem si novou práci! Tentokrát si zkusím něco nového.

Jak víte, práce v Lužánkách mi skončila, takže jsem jsem si začala hledat novou. S oslovováním firem a napsáním životopisu mi pomáhali i čeští lektoři, se kterými jsem se spřátelila. Na všech pohovorech mě chválili za češtinu. Sice nemluvím perfektně, ale mluvím. (Ve studiu češtiny stále pokračuji, už jsem na úrovni B1.) Proto jsem měla naději, že mě někde zaměstnají.

Mezitím se mi znovu ozvali z Lužánek, že otevřeli kroužky pro ukrajinské děti a že pro mě mají volné místo. Odmítla jsem je, řekla jsem, že chci dlouhodobou práci v českém kolektivu. Byl to nesnesitelný týden plný obav, mohla jsem skončit úplně bez práce. Ale díky Bohu, na konci týdne mi zavolali a zeptali se: „Chtěla byste s námi pracovat?“

Přijali mě! Už dva týdny pracuji v organizaci Magdalenium, která pomáhá obětem domácího násilí. Je to velice delikátní záležitost, matky i děti potřebují velkou dávku psychické opory. Je to pro mě nová věc, i když s prací s dětmi a rodiči mám jako bývalá učitelka zkušenosti.

Můj manžel doma stále působí jako dobrovolník a pomáhá lidem, kteří se vnitřně přesunuli na západ Ukrajiny. Taky za sebou má včelařskou sezónu, kdy letos nasbíral spoustu medu a včely uložil na zimu ke spánku. I přes válku byl letošní rok na Ukrajině velmi medový.

Povím vám příběhy, kdy se bojů účastnily i včely. Rusové za sebou před útěkem vždy nechávají miny. V Kyjevské oblasti zaminovali i úl. Po otevření víka úlu k výbuchu nedošlo, protože včely během léta naplnily zapalovače voskem a kolíčky nevyskočily. Tím včely zachránily životy několika desítek lidí.

22 fotografií

V Chersonské oblasti, v lesním pásu za vesnicí Čelburda v důsledku prudkého oteplení vylétly včely z místních včelínů, které majitelé opustili během válečných akcí. Hladový hmyz při hledání potravy, kterou ho obvykle včelaři krmí brzy na jaře, přilétl na ruskou vojenskou základnu a zasadil jí zničující úder. V důsledku včelího útoku zemřeli tři okupanti a 25 jich bylo hospitalizováno.

Dlouho si budou pamatovat, že i sama příroda pomáhá Ukrajině bránit se před nepřátelskými silami.

Deník Ukrajinky Projekt portálu iDNES.cz, který dává prostor ženám prchajícím před válkou. Své příběhy popisují v pravidelných denících. Odrážejí jejich cestu za svobodou, hledání střechy nad hlavou i jejich každodenní život v Česku.

Městský úřad plánuje poslat mého manžela do zahraničí pro humanitární pomoc. Pokud tedy víte, kdo může pomoci s potravinami nebo léky první pomoci, poskytněte mi prosím tyto informace. Po dlouhé době bude mít příležitost se podívat za námi do Česka.

Kolik dětí bez rukou a nohou ještě potřebujeme, aby nám svět zajistil vše, co potřebujeme, od tanků po nejvýkonnější systémy protivzdušné obrany, rakety dlouhého doletu a stíhačky! Všichni ti, kteří mlčeli, otáleli a vyjadřovali jen obavy, co říkáte teď?

Parlamentní shromáždění Rady Evropy přijalo rezoluci, v níž je Rusko označeno za teroristický režim. A proč ne za teroristickou zemi?

Oksana Černij Je mi padesát let a pocházím z Volyňské oblasti. Vystudovala jsem pedagogiku a farmacii, s manželem jsme na Ukrajině měli firmu, která se zabývala včelařstvím. Před dvěma lety jsem se díky dokumentárnímu filmu Odstíny Ukrajiny spojila s mou rodinou v Česku, jsou to volyňští Češi. Po začátku války jsem u nich na pár dní našla útočiště i se svou maminkou, synem, dcerou a dvěma vnuky. Do Česka jsme přijeli 4. března. První díl jejího deníku: Tři dny a dvě noci jsem nespala kvůli popojíždění k hranici Druhý díl jejího deníku: Stýská se mi, ale učím se česky, abych si našla práci Třetí díl jejího deníku: Už nebydlíme v hotelu, nabídka práce snů bohužel nevyšla Čtvrtý díl jejího deníku: Dětem je nejlíp, už pochytávají česká slovíčka Pátý díl jejího deníku: Velikonoce mají duchovní význam, zdravíme se při nich jinak Šestý díl jejího deníku: Mám radost, že se lidé z východu ve velkém učí ukrajinsky Sedmý díl jejího deníku: Pro Čechy je Ukrajina druhořadý stát, nikdy tam však nebyli Osmý díl jejího deníku: Práci jsem nevzala, protože farmář měl jiné představy Devátý díl jejího deníku: Tady se řeší ceny energií, na Ukrajině, kolik lidí zemřelo Desátý díl jejího deníku: Kdysi jsem měla obyčejné sny, teď si přeji jen jednu věc Jedenáctý díl jejího deníku: Když si večer lehnu do postele, přichází na mě smutek Dvanáctý díl jejího deníku: Mámina sestřenice v Rusku říká, že jsme všichni fašisti Třináctý díl jejího deníku: Včelařství sice nevyšlo, ale budu pracovat jako učitelka Čtrnáctý díl jejího deníku: Jsme ve střehu a stále silnější, pomáhá nám hněv Patnáctý díl jejího deníku: Děti si s plyšáky hrají na evakuaci, chcete to i vy? Šestnáctý díl jejího deníku: Teď máme obrovskou příležitost odpoutat se od říše zla Sedmnáctý díl jejího deníku: Nestačí jen v něco věřit nebo doufat, je nutné jednat Osmnáctý díl jejího deníku: Návrat domů je skličující, lidé jsou v depresi a bez práce Devatenáctý díl jejího deníku: Doufám, že vláda v Rusku skončí a přijde o jaderné zbraně Dvacátý díl jejího deníku: Rusové utíkají před mobilizací, na válku ale názor nezmění