Stovky expertů o tomhle problému bude mluvit na výročním sjezdu České kardiologické společnosti, který začíná v sobotu v Brně.
„Nějakou formu nemocí srdce a cév u nás mají téměř tři miliony obyvatel – jejich počet rok od roku roste. Na tomto trendu se rapidně podílí obezita, kouření a nedostatek pohybu. Češi prožívají až 15 let života v nemoci, a protože je náš systém plně solidární, stojí péče o ně desítky miliard korun ročně,“ upozorňuje předseda České kardiologické společnosti Petr Ošťádal.
Jako účinný nástroj, jak snížit počet nemocných a dosáhnout prodloužení života ve zdraví, vnímá prevenci. „Bohužel česká populace se na rozdíl od západních zemí nezapojuje aktivně do péče o vlastní zdraví. Je to historická věc – 40 let komunismu v nás nastolilo určitou pasivitu a víru, že naše zdraví je věc ostatních – že se lékař postará. Češi se stále drží starých návyků, nechtějí se měnit a podílet se na rozhodování o vlastní budoucnosti,“ podotýká Ošťádal.
Jedním z těch, koho postihlo kardiovaskulární onemocnění - konkrétně cévní mozková příhoda - je dnes sedmasedmdesátiletý Zdeněk. V 58 letech přestal náhle mluvit, a tak ho manželka se synem odvezli nemocnice, kde mu potvrdili mrtvici. Po týdnu ho propustili už v dobrém stavu domů, nasadili mu léky. Varováním pro něj následně bylo, že na „infarkt mozku“ zemřel jeho otec.
Jarní výkyvy teplot mohou způsobit kolaps, varují kardiologové běžce a cyklisty |
Kvůli potížím s komunikací začal Zdeněk chodit na logopedii a řeč trénoval i doma. Kromě toho začal dbát i na svůj jídelníček a zcela změnil svůj životní styl. „Jedl jsem méně tučných jídel a víc vitamínů. Rok před mrtvicí jsem po 30 letech přestal ze dne na den kouřit a po ní už jsem se ke kouření nikdy nevrátil,“ popisuje Zdeněk. I když problémy s řečí přetrvávaly, vrátil se do práce a denně ušel dva až tři kilometry. Trvalo dva roky, než začal mluvit jako dřív. Upravily se také jeho tlak a hodnoty cholesterolu.
„Myslí si, že na vše mají paušální nárok“
Že lidé naprosto nedostatečně dbají na prevenci a příliš nechodí na preventivní prohlídky, potvrzuje i šéf jihomoravských praktiků Ivo Procházka, který ordinuje v Jedovnicích na Blanensku. „Dokud pojišťovny nebudou schopny a ochotny stejně jako kdekoliv ve světě odměňovat lidi za zdravý životní styl, nikam se neposuneme. Převládá tady postsocialistický komplex, lidé si myslí, že mají na vše paušální nárok, nemusí platit a nic dělat, ani chodit na preventivní prohlídky. V tom je zakopaný pes,“ vysvětluje praktický lékař.
Praktickým příkladem pasivity je podle Ošťádala fakt, že hodnoty cholesterolu si nechá změřit pouze polovina rizikové populace. Ten se přitom ukládá v cévách, způsobuje kornatění tepen a výrazně zvyšuje riziko infarktu či mrtvice. V hojné míře se v české populaci vyskytují i další rizikové faktory onemocnění srdce a cév, ať už jde o vysokou spotřebu alkoholu, časté kouření cigaret, obezitu nebo nízkou míru pohybové aktivity.
Kardiaků je čím dál více. Stávající rozsah péče nestačí, varují lékaři |
Kardiologové věří, že stávající stav může výrazně zlepšit hlavně důsledné informování o tom, že každý má své zdraví z velké části ve vlastních rukou. Podle Procházky by pomohl i informační portál vytvořený pojišťovnami, kde by pacienty informovaly o možnostech preventivních prohlídek a dalších užitečných vyšetření, které mohou absolvovat zdarma.
Choroby srdce a cév ročně vezmou život asi 45 tisícům Čechů. To je asi 40 procent všech úmrtí. Za stejné období umře na rakovinu zhruba 28 tisíc lidí. S nemocemi oběhové soustavy se předloni potýkalo téměř 2,9 milionu lidí.