Ne vždy je jednoduché být přítomen právě v době, kdy se odečty provádějí. Když to nezvládnete ani v náhradním termínu, je nutné si domluvit další termín se správcem objektu nebo přímo s firmou, která má odečet na starosti.
Třetí termín však už bývá zpoplatněný, a to zpravidla částkou od 150 do 350 korun. Pokud to přístroj v bytě umožňuje, lze zvolit i samoodečet. K němu je vhodné použít k tomu určený formulář s návodem, jak se která hodnota má správně odečíst. Formulář bývá ke stažení na webu firmy, která rozúčtování provádí. Obyvatelé domů, kde se přešlo k rádiové technologii měřicích přístrojů, už tento problém řešit nemusí.
I údaje z vodoměrů o spotřebě mohou být přenášeny radiovou technologií.
Informace o spotřebě tepla a vody jsou však důležité i pro uživatele bytu. Od 1. ledna 2017 dokonce platí směrnice EU o energetické účinnosti, která nařizuje, aby majitelé domů umožnili domácnostem průběžně sledovat jejich spotřebu vody a energií.
Penále, které zabolí
„Kdyby někdo nezpřístupnil svůj byt vůbec a ani neprovedl samoodečet, vystavuje se riziku, že mu bude u tepla i odebrané teplé vody spotřební složka v jeho vyúčtování zvýšena o 200 procent. Pokud vezmeme jako příklad byt 2+1 o výměře 50 m2, kde byla roční spotřeba teplé vody 15 m3, tak místo 16 614 Kč zaplatí 46 740 Kč, tedy téměř trojnásobek,“ upozorňuje Jarmila Trčková, vedoucí útvaru rozúčtování společnosti ista Česká republika.
Měřicí přístroje vybavené obousměrným rádiovým modulem komunikují přes sběrnici dat a informace o denních spotřebách a přístrojích se zobrazují na internetovém portálu. Odečty dat z přístrojů se zpracovávají automaticky a elektronicky se přenášejí do programu rozúčtování.
Vodoměry a měřiče tepla vybavené rádiovým modulem mohou navíc prostřednictvím rozúčtovací společnosti správce domu informovat o tom, že se přístroj rozbil a neměří správně či vůbec nebo že byla porušena plomba.
Některé firmy provádějí „odečet na dálku“, kdy se hodnoty měří z chodby domu, případně pomocí terminálu z vnějšku budovy, dokonce i z auta. Naměřené hodnoty se v tomto případě získávají bez narušení soukromí obyvatel bytů.
Instalace indikátorů či měřičů spotřeby tepla s možností dálkového či rádiového odečtu vede podle firem, které je využívají, ke změně chování majitelů bytů. V domech se sledovanou spotřebou tepla se lidé mnohem více zajímají o spotřebu a neplýtvají drahým teplem. Je nesmyslné mít nastavené topení na maximum a přitom permanentně větrat.
„V České republice lidé obecně vnitřní prostory přetápějí. Zatímco jinde v Evropě lidé topí skutečně na maximálně 20 °C, u nás je obvyklé mít v bytě 22 až 24 °C, ale najdou se i tací, kteří topí ještě výrazně víc,“uvádí Jarmila Trčková.
Majitel bytu může u radiové technologie sám snadno průběžně sledovat spotřebu tepla a přizpůsobit své chování.
Vždy je tedy dobré zkontrolovat před zahájením topné sezony funkčnost termostatických hlavic na všech tělesech, v zimě pak větrat krátce, ale efektivně „průvanem“, nikoliv dlouhodobě na mikroventilaci.