Někteří jej přiřazují k samotnému Ježíši Kristu, prozatím ale odborníci mohou s jistotou říci, že relikvie s železným hřebem nalezená v premonstrátském klášteře v Milevsku pochází ze čtvrtého století.
Z pohledu církve mimořádně cenný předmět, který objevil na přelomu roků 2020 a 2021 se svým týmem geofyzik Jiří Šindelář, budou moci od pátku obdivovat také návštěvníci Prácheňského muzea v Písku.
„Chtěli bychom veřejnost seznámit s touto svatou relikvií, aby ji měli možnost uctívat. Právě období Velikonoc se k tomu nejvíce hodí, i proto jsme s výstavou hřebu čekali až doteď. Sice nikdy nebudeme vědět, jestli hřeb skutečně k Ježíši patří, ale určitě na něj odkazuje,“ vysvětluje vedoucí odboru kultury a cestovního ruchu Jihočeského kraje Patrik Červák.
Podle opata Daniela Petera Janáčka z Premonstrátského kláštera na Strahově, jenž Milevský klášter spravuje, nebyl pro něho zpočátku nález nijak důležitý.
„Takových relikvií se po světě objevuje spousta. Až datace do čtvrtého století ukázala, že se jedná o mimořádně cenný nález, jenž nás zavádí až ke svaté Heleně, která v Jeruzalémě Kristův kříž hledala,“ objasňuje význam nálezu opat Janáček.
Cennou relikvii se podařilo objevit týmu archeologů při opravách kostela sv. Jiljí v sousedství areálu Milevského kláštera.
„Bylo to mimořádně dobrodružné, na místo jsme si dokonce zvali jeskyňáře, protože relikvie byla uložená v systému dutin ve zdi. Později se díky použitému vzácnému modrému barvivu ultramarín na jedné ze schrán podařilo dokázat, že pochází z Byzance. To nám dokazuje, že se o žádné středověké falzum nejedná,“ doplňuje Šindelář.
Kovaný kus železa byl původně o poznání větší
Samotný nález navíc dokazuje, že Milevský klášter byl ve své době z pohledu církve mimořádně důležitým místem, minimálně na mapě Evropy. Největší sláva kláštera ale skončila s husitskými válkami, které téměř způsobily jeho zánik.
„Relikvie jako takové měly mít také ochranářskou funkci, i proto představení kláštera před husity uschovali hřeb do zdi sousedního kostela sv. Jiljí. Klášter byl skutečně poškozen a řada budov později přestavěna, ale jako celek nakonec vydržel do dnešních dnů. To, oč mniši v klášteře žádali, to do určité míry předmět splnil,“ přibližuje detaily archeolog Pavel Břicháček ze Západočeského muzea v Plzni, který se na objevu hřebu podílel.
Skrýš v jihočeském klášteře vydala relikvii, hřeb může být z Kristova kříže |
Odborníkům se prozatím podařilo zjistit, že archeologové objevili pouze část hřebu. Z výsledků analýz je jasné, že kovaný kus železa byl původně o poznání větší.
„Při rentgenovém snímkování se ukázalo, že je to odseknutý hrot většího železného předmětu. Tento kus byl druhotně označen zlatým křížkem metodou tausování. Část hřebu je signována téměř ryzím zlatem s příměsi stříbra, zinku a dalších prvků,“ upřesňuje Šindelář.
Návštěvníci mohou železný hřeb společně s dalšími nalezenými předměty vidět od 7. do 16. dubna v době mezi 9. a 18. hodinou v prostoru expozice Galerie českých panovníků.