Pro lepší svědomí i kvůli regulaci. Obliba zeleného investování roste

V loňském roce vzrostl celosvětový objem peněz v akciových fondech zaměřených na životní prostředí, sociální odpovědnost a odpovědné řízení firem (ESG) o 53 procent na 2,7 bilionů dolarů, uvádí společnost Morningstar.

Co to je ESG Zkratka ESG odkazuje ke třem oblastem, podle nichž se určuje udržitelnost daného podniku.  První oblast se týká životního prostředí, spadá pod ní například uhlíková stopa firmy, způsob, jak nakládá s odpady a podobně.  Druhé písmeno odkazuje ke společenské odpovědnosti a dívá se například na to, zdali podnik nevyužívá dětskou práci. Poslední oblast se týká korporátního managementu, například toho, jak transparentně funguje představenstvo.

Agentura Reuters cituje data sítě fondů Calastone když píše, že globálně zaměřené akciové fondy ESG získaly v období od 1. ledna do 3. února 2022 čistý objem peněz ve výši 622 milionů dolarů, zatímco do akciových fondů, které nejsou zaměřené na ESG, přiteklo „jen“ zhruba 544 milionů dolarů.

A to i přesto, že deset největších aktivně spravovaných ESG fondů sledovaných společností Morningstar vykázalo v lednu průměrnou ztrátu 9,2 procent. 

Důvodem bylo směřování podstatné části zelených peněz do technologických akcií. Ty ztrácely kvůli velké geopolitické nejistotě, respektive zejména kvůli obavě, že Rusko vtrhne na Ukrajinu, což se nakonec stalo.

„Samotný počet fondů, které přebírají značku ESG, v kombinaci s obrovským množstvím marketingu v odvětví fondů a skutečným zájmem investorů, to vše pravděpodobně bude i nadále podporovat prodeje fondů ESG bez ohledu na výkonnost,“ vysvětluje pro Reuters Laith Khalaf, z britské investiční platformy AJ Bell.

Investoři zkrátka neočekávají, že na ESG fondech pohádkově zbohatnou. Spíš jim jde o odpovědnost ohledně budoucnosti a o nižší riziko. I přesto mohou udržitelné investiční nástroje překvapit. Například český fond Accolade s portfoliem zelených průmyslových budov dosáhl za loňský rok zhodnocení 20 procent.

Nejtradičnějším představitelem zelených investic je přitom udržitelná energetika. Například společnost Georgia Energy, se stala prvním fondem kvalifikovaných investorů v České republice, který umožňuje investovat do výstavby a provozu vodních elektráren. Svou emisi dluhopisů v těchto dnech vydává i SOLEK podnikatele Zdeňka Sobotky, který staví fotovoltaiky, a to nejčastěji v jihoamerickém Chile.

„Jedná se o zemi, která má pro fotovoltaiku perfektní podmínky a jejíž trh není zatížen negativním vztahem k solárním elektrárnám, tak jak tomu bylo dříve u nás. Po velké investici amerického BlackRocku se nyní opět otevřela šance i pro individuální investory,“ vysvětluje Zdeněk Sobotka, jehož firma nyní otevřela úpis jeden až tříletých dluhopisů s pevným úrokem až 6,5 procenta.

„Za rostoucí oblibou zelených investic lze hledat hned několik faktorů. U většiny drobných investorů se bude pravděpodobně jednat o kombinaci potřeby zhodnotit své peníze, přispět k ochraně životního prostředí, i být součástí aktuálního obchodního trendu,“ vysvětluje Tereza Koucká z platformy Business Leaders Forum, která trendy ESG dlouhodobě sleduje.

„Předpokládat, že se o udržitelnost zajímají pouze miléniálové, bych ale určitě nedoporučila. Zahraniční data ukazují, že zájem o udržitelnost roste napříč všemi věkovými skupinami a rozdíly mezi nimi dnes jsou už jen velmi malé,“ uvádí Koucká.

Podle průzkumu investiční banky Natixis investuje do ESG 21 procent investorů na světě. V Severní Americe je to dokonce 28 procent dotázaných a v Evropě a Asii 22 procent. Investoři, kteří si oblíbili ESG, jsou spíše mladší, rozdíl mezi věkovými skupinami ale není zas tak velký. Do ESG investuje 27 procent mileniálů (26 až 41 let), 20 procent příslušníků generace X (42 až 57 let) a 18 procent takzvaných boomerů (58-76 let).

Kohezní politika Politika snižování rozdílů mezi jednotlivými unijními regiony, respektive mezi úrovní jejich rozvoje.

Do zeleného investování se pouští i unijní státy a mezi nimi i Česká republika. „Národní plán obnovy investuje kolem 40 procent rozpočtu do zelené infrastruktury, kohezní politika minimálně 30 procent. Navíc žádný z projektů nesmí poškozovat klima a životní prostředí. Finance to nejsou zanedbatelné, mluvíme o stovkách miliard korun. Co hraje proti, je krátký čas je proinvestovat,“ vysvětluje Šárka Tomanová, ředitelka Šance pro budovy.

Pod zelenou plachetkou

Důvodem vzrůstající oblíbenosti ESG fondů je mimo jiné i proměňující se legislativní prostředí. Od loňského roku musí banky, pojišťovny a další finanční instituce působící na území Evropské unie zveřejňovat informace o svých vnitřních politikách a rozhodování, které se týkají udržitelnosti. Od letošního roku navíc musí informovat zákazníky o tom, jak moc „zelené“ jsou jejich jednotlivé produkty. Evropská unie také plánuje pravidla v tomto ohledu ještě zpřísnit, aby byly informace, které investoři dostávají, podrobnější.

Ruská invaze nabourala Zelenou dohodu, Evropa ji začne přehodnocovat

Požadavek na podrobnější informování má odstranit široce rozšířenou praktiku takzvaného greenwashingu, kdy se fondy, firmy a produkty sice prezentují jako zelené, ale ve skutečnosti mají k udržitelnému chování daleko.

Odvětví ESG má v tomto ohledu za sebou už řadu skandálů. Například deník Financial Times loni v červenci přišel se zjištěním, že některé fondové společnosti se sice zaklínají řešením problémů v oblasti lidských práv, ale zároveň nakupují dluhopisy Běloruska, tedy státu, který potlačuje lidské svobody.