Ruský prezident Vladimir Putin se v Kremlu setkal se svým èínským protìjškem Si...

Ruský prezident Vladimir Putin se v Kremlu setkal se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem. (21. března 2023) | foto: Reuters

Čínský vývoz do Ruska klesá pod hrozbou amerických sankcí. Moskva to zlehčuje

  • 19
Čínský vývoz do Ruska klesá. Ukázala to březnová data, podle nichž se tok zboží z z Číny meziročně propadl o téměř 16 procent. Důvodem jsou mimo jiné i hrozby Spojených států, které Čínu varují před uvalením sankcí z důvodu podpory trvající ruské invaze na ukrajinském území. Rusko ale březnový propad považuje jen za dočasnou záležitost.

Březnový pokles čínského exportu do Ruska je prvním od poloviny roku 2022. Agentura Bloomberg informovala o tom, že ruský prezident Vladimir Putin by už příští měsíc měl otázku posílení rusko-čínského obchodu přednést na setkání s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem.

Obchod mezi Ruskem a Čínou dosáhl v loňském roce na rekordní hodnoty 240 miliard amerických dolarů, což je v přepočtu zhruba 5,5 bilionu korun. Velkou měrou se na tom podepsal čínský dovoz elektroniky, průmyslových zařízení a automobilů. Rusko proti tomu do Číny vyváželo hlavně ropu.

Rusko a Čína plánují jadernou elektrárnu na Měsíci. Pro lunární osady, tvrdí

„Silnější americká varování o uvalení možných sankcí vedou k tomu, že celkové vypořádání obchodu probíhá delší dobu. Ruští dovozci se musí stále více spoléhat na země ve střední Asii, které tento obchod pomáhají zprostředkovávat,“ uvedl pro Bloomberg ekonom Alexander Isakov.

Oslabuje i obchod s Tureckem

V posledních týdnech se pod tlakem možných sankcí začíná zadrhávat i rusko-turecké obchodní vztahy. Údaje ruské centrální bank ukazují, že během března se celkový dovoz do Ruska ze zahraničí meziročně propadl o 18 procent.

Čína líčí na ruský Dálný východ. Putin může brzy ochutnat vlastní medicínu

Moskva a Peking před časem deklarovaly přátelství bez hranic, které dosud Rusku pomáhalo přečkat dopady bezprecedentních mezinárodních sankcí. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov před týdnem uvedl, že se spolu s čínským protějškem dohodli na tom, že budou pracovat na budování protiváhy vůči Spojeným státům americkým.

Před několika dny se do Číny vydala i americká ministryně financí Janet Yellenová, která varovala před závažnými důsledky pro čínské banky a vývozce, pokud budou napomáhat budovat ruské vojenské kapacity. Ještě před tím americký prezident Biden osobně telefonoval s čínským protějškem a zopakoval mu své obavy z čínské podpory ruského válečného průmyslu.

Americké sankce zatím částečně plní účel

Už v prosinci americké ministerstvo financí oznámilo, že uválí sekundární sankce na banky, které pomáhají zprostředkovávat obchody, díky nimž Rusko může nakupovat polovodiče a další vybavení, bez kterého se ruská armáda v době války na Ukrajině neobejde. Netrvalo dlouho a čínské státní banky financování ruských klientů zpřísnily.

Zlato raketově zdražilo. Mohou za to Spojené státy, Čína i Rusko

„Ukazuje se, že některá opatření, která byla ze strany USA přijata, mají pro Rusko destruktivní účinky. Zatím je však příliš brzy na to, abychom mohli říct, jak trvalé tyto dopady jsou. Nejpravděpodobnějším výsledkem je, že Číňané budou ve vztahu k ruským klientům opatrnější,“ uvedl pro Bloomberg ekonom Alexander Gabujev.

Koncem letošního března přestalo několik čínských bankovních domů přijímat platby z Ruska v jüanech, a to právě kvůli obávám ze sankcí. Celkem šlo o 8 velkých čínských bank. Rusko se proto snaží tato omezení obcházet a otevírá nové pobočky ve spřátelených státech, které mohou s čínskými bankami zatím obchodovat bez omezení.