„Založili jsme další dva mořské národní parky, jeden v Jónském a druhý v Egejském moři. Tím jsme zvětšili celkovou rozlohu našich chráněných mořských oblastí o 80 procent a pokryli jsme celkem třetinu našich teritoriálních mořských vod,“ uvedl řecký premiér Kyriakos Mitsotakis na úterní ekologické konferenci s názvem Náš oceán, která se konala v Aténách. Informaci přinesl britský portál The Guardian.
Zákon začne v národních parcích platit do dvou let, ve všech dalších chráněných mořských oblastech Řecka pak do roku 2030, dodal premiér. Navrhovaný Jónský mořský národní park bude ve finále pokrývat téměř dvanáct procent řeckých teritoriálních vod, ochrání mořské savce, jako jsou vorvani, delfíni pruhovaní a zranitelní tuleni středomořští. Chráněná oblast v jižním Egejském moři v současnosti pokrývá 6,61 procenta řeckých teritoriálních vod. „Prosazování zákazu bude pod bedlivým dohledem včetně dronů,“ upozornil Mitsotakis.
Je to politika, říká Turecko
Rozhodnutí aténské vlády pokračovat ve výstavbě dvou nových mořských parků v Egejském a Jónském moři však vyvolalo napětí ve vztazích s historickým rivalem Tureckem. Ankarské ministerstvo zahraničí minulý týden Řecko varovalo, že návrh na zóny v Egejském moři leží ve sporné oblasti a že iniciativa je politicky motivovaná.
Rybáři u Baltu musí jíst portugalské ryby. Tradiční rybolov dusí nařízení EU |
Ochránci přírody naopak oznámení přivítali. Vyjádřili naději, že tento krok vyvolá dominový efekt a ostatní země EU učiní totéž. „Všichni očekávali, že s tuto iniciativu přijde Francie, Německo nebo Španělsko. Skutečnost, že se o zákaz lovu vlečnými sítěmi při dně zasazuje Řecko, je překvapivá, ale velmi vítaná,“ řekl Nicholas Fournier, ředitel kampaně na ochranu moří v mezinárodní skupině na ochranu přírody Oceana. Zejména Francie je podle Fourniera pod tlakem, neboť příští rok hostí konferenci OSN o oceánech.
Zpráva z Řecka přichází právě v době, kdy ochránci přírody ve Francii obviňují tamní vládu z pokrytectví kvůli sporu se Spojeným královstvím o rybolovná práva po brexitu. Země zahájila oficiální protest poté, co Británie přistoupila k zákazu tohoto způsobu rybolovu v částech svých teritoriálních vod s cílem ochrany zranitelných mořských biotopů.
V rybolovu panuje chaos
„Evropa by skutečně měla vyřešit mimořádný chaos mezi členskými státy, co se týče ochrany moří,“ říká Charles Clover, spoluzakladatel britské organizace na ochranu přírody Blue Marine Foundation. Francie podle něj tvrdí, že již ochránila 30 procent svých vod, zatímco tamní vlastní ochránci přírody nám tvrdí, že před rybolovem pomocí vlečných sítí země chrání sotva méně než 0,1 procenta svých vod.
Francie navíc chce Británii zabránit v zákazu lovu vlečnými sítěmi v chráněných mořských oblastech ve vlastních vodách, což je naprosté pokrytectví, které je v rozporu se zákony o stanovištích platnými pro obě země. Pro Spojené království je to zcela nepřijatelné. „Dnes máme v čele Evropy Řecko, které oznámilo, že do roku 2030 skutečně ochrání všechny své chráněné mořské oblasti před rybolovem pomocí vlečných sítí, což představuje obrovských 32 procent jeho vod. Copak EU nemá žádné společné standardy?“ ptá se Clover.
Jsme uprostřed šestého zániku živočišných druhů, varuje mořská bioložka |
Vlečení sítí průmyslovými plavidly při dně je nesmírně škodlivá rybolovná technika ničící stanoviště živočichů a uvolňující uhlík do moře i atmosféry. Skupina Oceana spolu s dalšími nevládními organizacemi proto nyní vyzývá EU, aby přijala přísnější opatření proti členům, kteří stále povolují lov vlečnými sítěmi při dně ve svých chráněných mořských oblastech.
Březnová zpráva ukázala, že tato destruktivní praxe se nadále uplatňuje v 90 procentech všech chráněných mořských oblastí v EU. V současné době je podle The Guardianu pod ochranou pouze sedm až osm procent světových oceánů, pouze jeho tři procenta spadají do kategorie s nejvyšší ochranou..