„Desátý srpen představuje konec období pro ukončování dovozu ruského uhlí. Už nebude platit žádná další výjimka,“ uvedla Evropská komise, podle které přijde Rusko v důsledku embarga asi o osm miliard eur (téměř 200 miliard korun) ročně.
Ani pro Evropskou unii však nebude snadné přizpůsobit se novým podmínkám. Rusko se na dovozu uhlí do EU podílelo zhruba 45 procenty, největšími odběrateli ruského uhlí byly Německo, Polsko a Nizozemsko.
O uhlí je opět zájem. Uspání Darkova může počkat až 20 let |
Česká republika loni z Ruska dovezla přes 300 tisíc tun černého uhlí. Podíl Ruska na celkovém dovozu černého uhlí do země tak činil zhruba sedm procent. Výpadek dodávek uhlí z Ruska podle odborníků může Česká republika nahradit dovozem z jiných zemí.
Embargo hutím vrásky nedělá
„U dodavatelů z celého světa zajišťujeme stabilní dodávky surovin, abychom měli v Ostravě i nadále dostatečné zásoby bez ohledu na to, jaký bude vývoj situace v souvislosti s válkou na Ukrajině. U uhlí se soustředíme na zlepšování dodávek z dolů, které jsou nejblíže ostravské huti, a snažíme se navyšovat podíl dodávek z těchto blízkých zdrojů,“ uvedla mluvčí Liberty Ostrava.
Naopak Třinecké železárny závislé na dodávkách uhlí z Ruska nebyly. „Zákaz nám problémy nepůsobí. Uhlí odebíráme z OKD a Polska,“ řekla mluvčí podniku Petra Macková.
Podobně jsou na tom i dvě uhelné elektrárny, které v Moravskoslezském kraji působí. Tu v ostravských Třebovicích provozuje společnost Veolia, v Dětmarovicích na Karvinsku pak ČEZ. Ani do jedné podle mluvčích obou podniků Jany Dronské a Vladislava Sobola ruské uhlí nemířilo.