Devadesát procent úrody farmář zpravidla exportoval z přístavu v Oděse, která leží na pobřeží Černého moře. To letos kvůli enormním cenám za přepravu a ruské blokádě přístavů nepřichází zatím v úvahu.
Je ovšem jen jedním z mnoha ukrajinských farmářů, kteří se potýkají se stejným problémem. „Je bolestivé o tom jenom mluvit,“ říká sedmašedesátiletý zemědělec na otázku, jak to vidí do budoucna.
V červenci Moskva odstoupila od dohody, na základě které mohly lodě s ukrajinskými zemědělskými produkty vyplouvat přes Černé moře do světa. Takzvanou obilnou dohodu zprostředkovali zástupci OSN a Turecka, přičemž za rok fungování se takto vyvezlo téměř 33 milionů tun obilí a dalších potravin, píše web Rady EU.
Rusko od té doby zintenzivnilo útoky na ukrajinské přístavy a obilnou infrastrukturu, Ukrajina rovněž zasáhla jeden ruský přístav. Ceny pšenice a kukuřice proto na světových trzích extrémně kolísají.
Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tvVlády států po celém světě tlačí na znovuobnovení obilné dohody, která podle OSN chránila nejchudší země světa. Černomořský koridor pro export obilí teď kvůli bojům nemohou zemědělci využívat, a tak ani Cvyk netuší, jak vyprázdnit sklady a kde vzít na výplaty svých 77 zaměstnanců.
„Jak bych se asi mohl teď cítit. Je nám to všem líto,“ řekl podnikatel, jehož rozlehlá pole se nacházejí v městečku Šurivka, asi 120 kilometrů od Kyjeva.
Kromě obilí se farmář také věnuje produkci kozího sýru a džusů. Pracovníci se na farmě celý den nezastaví, vyrábějí z mléka sýry, kefír a jogurtové nápoje, které pak prodávají po celé Ukrajině.
Teď je farma plná příprav na další sezonu, pachuť nejistoty ale v pozadí zůstává. Kvůli zablokované Oděse ztratili spojení se světem. Obilí, které z přístavu exportovali, byl totiž hlavní zdroj příjmů farmy.
Ani po souši to nejde
Cvykova pšenice dříve putovala až do Indie nebo severní Afriky. Teď ji může přepravovat po souši, využití silnic nebo železnice je podle něj však moc nákladné, nevyplatilo by se mu to. Obilí tak zůstane ležet ve skladech, což bude stát desítky tisíc dolarů.
První loď, která proplula ukrajinským koridorem, nyní přicestovala k Istanbulu |
Loni zůstalo neprodaných 1 500 tun, letos se Cvyk bojí, že neprodá vůbec nic. Zemědělci po celé zemi tak váhají, zda vůbec znovu zasít. Obilnice Evropy přitom už teď produkuje o 40 procent méně kukuřice a pšenice v porovnání s předválečnými čísly, tvrdí analytici.
Farmáři čím dál častěji volí bezpečnější – snáze obchodovatelné – plodiny. I Cvyk se přeorientoval i na slunečnicový nebo řepkový olej. Oleksandr Sivogorlo, agronom, se kterým Cvyk spolupracuje, tvrdí, že nehledě na zisky se na půdě se musí hospodařit.
Farma rovněž směňuje některé plodiny za lepší hnojiva, díky kterým, bude příští sklizeň dosahovat lepší kvality, dodal Sivogorlo. „Pokryli jsme ztráty jinými produkty,“ popsal, jak se farma snaží držet nad vodou. „A co bude s pšenicí, to těžko říct,“ dodal.
Ukrajinský zemědělec nečeká, že by něco vydělal, v tom nejlepším případě může skončit na nule. I tak se podle svých slov má lépe než ostatní farmáři, které zná. Ti jsou letos ve ztrátách.