Spojené království se stalo jedním z prvních států na světě, kde k takovým změnám došlo. Podle agentury Reuters se ale stejně nepodařilo všechny skutečné vlastníky britských nemovitostí odkrýt. Do středečního rána se v registru kupříkladu objevili jen čtyři ruští státní příslušníci, které se britská vláda rozhodla v uplynulých týdnech sankcionovat. Podle původních odhadů jich mělo být mnohonásobně víc.
Společnost Companies House ve středu avizovala, že skutečné vlastníky prozatím ve Velké Británii zveřejnilo asi 19 700 zahraničních firem. To jsou podle britské vlády ale jen asi dvě třetiny z celkového počtu zahraničních společností, které nemovitosti vlastní. Mnoho z nich se přitom odvolává třeba na subjekty z Panamy nebo Britských Panenských ostrovů.
Do domů ruských oligarchů nastěhujme Ukrajince, navrhuje britský ministr |
V registru by měl být jeden z nejbohatších ruských podnikatelů Vladimir Potanin, který v minulosti zbohatl díky své metalurgické společnosti Nornikel. Zařazen je také bývalý generální ředitel ruské ocelářské a těžební společnosti Evraz, kterým je Alexander Frolov. Mezi další dva sankcionované ruské státní příslušníky se řadí i bývalý první místopředseda ruské vlády Igor Šuvalov s jeho manželkou.
Třeba podnikatel Roman Abramovič ale v novém registru během středy chyběl. Přitom právě s ním se spojuje třeba honosné sídlo Kensington Palace Gardens, které je součástí jedné z nejluxusnějších oblastí na světě. Sám Abramovič se ale na žádost agentury Reuters k tomuto tématu prozatím nevyjádřil.
Nemají se kde schovat
Nový britský registr zahraničních vlastníků je součástí širší britské legislativní úpravy v boji s hospodářskou kriminalitou. K jeho přijetí došlo už v loňském roce a podle britské vlády by měl zabránit nekalým aktivitám ruských oligarchů na půdě Spojeného království. Dřívější britský premiér Boris Johnson na adresu této novinky třeba dříve uvedl, že se stoupenci nynějšího ruského režimu nemají díky němu už kam schovat. To se ale zatím úplně nedaří.
Oligarchové, válka a sport. Patřili k Putinovým blízkým, co s nimi dělají sankce? |
„Využijeme všechny možné nástroje, abychom zasáhli proti těm společnostem, které stanovené předpisy nedodržují,“ uvedl třeba britský ministr obchodu Martin Callanan. Podle něj na boj proti praní špinavých peněz ministerstvo alokovalo 20 milionů liber, což je v přepočtu zhruba 480 milionů korun. Požadované přepisy podle ministerstva momentálně nedodržuje asi 7 tisíc zahraničních subjektů.
Agentuře Reuters se ale nepovedlo zjistit, do jaké míry je nedostatečný počet zařazených zahraničních subjektů důsledkem nedodržování stanovených pravidel, či mezerami v legislativě. Někteří britští politici ale v minulosti kritizovali vládu za to, že na takové mezery více neposvítila.
Jde třeba o svěřenské fondy, které mají četné výjimky ze zveřejňování. Výjimkou také je, že registrovat se nemusí ti zahraniční vlastníci, kteří majetek ve Velké Británii nabyli před rokem 1999.