Údaje pařížské energetické burzy Epex Spot ukazují, že denní cena jedné megawatthodiny elektřiny vyšla v Německu dne 24. prosince na -3,37 eura (asi 83 korun). Na Boží hod byla sice cena jedné megawatthodiny vyšší, stále ale dosahovala jen na 0,41 eura (zhruba 10 korun). Už na svátého Štěpána však jedna megawatthodina elektrické energie vyšla na 60,80 eura (cca 1 495 korun). Informovala o tom agentura Bloomberg.
Ve Velké Británii se hodinová cena elektřiny dne 24. prosince dostala na -9,31 libry (zhruba 263 korun) za megawatthodinu, v případě Francie se nejvýraznější propad odehrál o den později. Cena jedné megawatthodiny tehdy vyšla i na -11,93 eura (asi 293 korun). Data z burzy ukazují, že v Dánsku se na Boží hod ceny dostaly pod hranici 8,50 eura (cca 210 korun).
Obec u Turnova odmítá 200 metrů vysoký větrník, lidé podepisují petici |
Odborníci očekávají, že na území Německa bude silná výroba energie z větru přetrvávat ještě po zbytek týdne. Větrný model agentury Bloomberg ukazuje, že v pátek se díky větrným zdrojům podaří v Německu vyrobit více než 50 gigawattů elektřiny.
V některých případech ale může být vítr i problémem. Pokud je síla až příliš značná, musí větrníky z provozních důvodů zastavit. To se ale o vánočních svátcích napříč Evropou nestalo.
Trend dalších let
Záporné ceny jsou v Evropě stále častější. Státy totiž přechází k obnovitelným zdrojům energie, které jsou do velké míry závislé na počasí. Do budoucna se výrazné rozdíly budou nejspíš ještě prohlubovat. Jelikož se napříč Evropou daří rozšiřovat i fotovoltaické zdroje, může cenu energií snižovat i slunečné počasí. Záležet ale bude na dalším vývoji inteligentních sítí i technologii baterií.
Evropská unie urychlí výstavbu větrníků, jejich počet se bude násobit i v Česku |
Na jaře loňského roku mohli na efektu záporných cen elektřiny vydělat i Češi, kteří měli spotový tarif, v garáži třeba nabíjeli elektroauto a pustili se do jarního úklidu. Kombinace velké výroby energie ze solárních panelů a zároveň nízké poptávky ze strany lidí a firem, však pravidelně představují náročný úkol pro provozovatele přenosové soustavy, kterou je v Česku společnost ČEPS.
Ta se totiž stará o to, že se nabídka elektřiny s poptávkou vždy rovná. ČEPS nakupuje takzvané služby výkonové rovnováhy například od uhelných nebo plynových zdrojů, které pak snižují svou vlastní výrobu. Na Velikonoční pondělí loňského roku došlo ze strany ČEPS ke špatnému odhadu toho, kolik elektřiny se vyrobí a kolik spotřebuje. ČEPS kvůli tomu musel zavelet k nucenému odpojování fotovoltaických elektráren, aby nedošlo k poruše v síti.