Satoaki Kanoh potřebuje v příštích letech vyměnit téměř tucet stárnoucích strojů ve své tokijského firmě, která vyrábí akrylátové panely. Podle něj je to velký úkol, který se kvůli vyšší sazbě prodraží. „V ideálním případě bych chtěl vyměnit jeden stroj ročně. Ale tolik peněz nemám,“ řekl agentuře Reuters Kanoh o strojích, které se vyrábí na míru a stojí v přepočtu skoro osm milionů korun za kus. „Pokud si budeme muset hodně půjčovat, mohli bychom se dostat do opravdu těžké situace,“ čeká majitel firmy.
Úroková sazba japonské centrální banky, která ovlivňuje bankovní půjčky, byla na zasedání, které potvrdilo očekávání odklonu od velmi uvolněné měnové politiky, zvýšena z minus 0,1 procenta do rozmezí 0 až 0,1 procenta.
Japonsko už nemá záporné úroky. Centrální banka po 17 letech zvýšila sazbu |
Miliony Japonců, od majitelů malých firem až po zájemce o nákup svého prvního bydlení, nyní zvažují, jak se přizpůsobit vyšším nákladům na půjčky po dlouhých letech deflace, kdy se ceny, mzdy i náklady na půjčky měnily jen mírně. Japonské společnosti i domácnosti se již dlouho drží deflační příručky: hromadit hotovost a snižovat náklady. To zanechalo ekonomiku v začarovaném kruhu zastaveného růstu a stagnujících mezd.
Zbavit se tohoto deflačního myšlení může být obtížné, i když ceny a některé mzdy rostou. Největšího růstu mezd se dostává zaměstnancům velkých firem. U těch malých není podle agentury Reuters vůbec jisté, zda a případně k jakému zvýšení mezd dojde.
To, jak se se situaci vypořádají menší firmy, přitom bude mít obrovské důsledky v ekonomice, kde malé a střední podniky zaměstnávají přibližně 70 procent pracovní síly. Soukromá spotřeba tvoří více než polovinu hrubého domácího produktu.
Obavy z budoucnosti
Z toho, že by centrální banka sazbu zvyšovala příliš rychle a země se novému normálu nestihla přizpůsobit, má velké obavy také podnikatel Kanoh. Pokud by totiž banka zvedla základní úrok na tři procenta – což je sazba, která je v Česku považovaná za politicky neutrální – tak by se i u menší půjčky ve výši asi 10 milionů jenů (v přepočtu lehce přes 1,5 milionu korun) roční platba úroků rovnala měsíčnímu platu jednoho zaměstnance, uvedl podnikatel.
Přibližně 60 procent japonských firem nyní očekává, že základní sazba do konce roku vzroste na 0,25 procenta, ukázal průzkum agentury Reuters. Mnohé z firem uvedly, že se snaží výdaje předfinancovat, než se náklady na půjčky zvýší.
Eiči Hagiwara, který vlastní tokijskou firmu zabývající se výrobou zařízení na úpravu vody, říká, že vyšší náklady na půjčky by mohly snížit již tak nízké marže malých společností. „Kdybych měl teď velké marže, neměl bych žádnou práci,“ vysvětlil Hagiwara.
Kolik návštěvníků, tolik turistů. Japonsko zpoplatní výstup na horu Fudži |
Šestasedmdesátiletý podnikatel založil svou společnost EN-TEC před dvaceti lety a zaměstnává přibližně dvacet lidí. Jedním z klíčů k úspěchu je obezřetnost a zajištění nízkých cen, aby se zachovaly obchodní vazby. „Musíte se ujistit, že si vezmete minimální zisk,“ řekl. „Pokud si půjčíte peníze a úrokové sazby se zvýší, budete mít problémy.“
Hagiwara si vzal velký úvěr pouze jednou, asi před deseti lety, a to ve výši přibližně 100 milionů jenů na nákup budovy pro sídlo společnosti. Zpráva o půjčce se ale brzy roznesla a spolupracovníci i konkurenti se kvůli tomu domnívali, že společnost má problémy. Hagiwara se pak rozhodl, že ji splatí v plné výši, což se mu podařilo do půl roku od vypůjčení peněz.
Někteří majitelé firem, zejména těch závislých na dovozu, doufají, že vyšší úrok konečně posílí slabý jen. Dlouhodobý výprodej této měny totiž zvyšuje náklady na potraviny i pohonné hmoty.
Pro Jasunobu Tašira, který provozuje restauraci a obchod s kabelkami a dalším dováženým zbožím ve městě Kinugawa Onsen, představuje slabý jen obrovské problémy. „Podnikáme v oblasti dovozu, takže nám slabý jen působí velké potíže, když jedeme do zahraničí,“ uvedl.