Podle hlavní hygieničky Pavly Svrčinové to vlastně povoluje evropská legislativa, není potřeba žádných změn v českých zákonech, ani v jiných předpisech. Novinku představila spolu s ministrem pro legislativu Michalem Šalomounem (za Piráty) v tomto týdnu v Poslanecké sněmovně.
Podle Šalomouna se dosud stávalo, že některé hygienické stanice vykládaly příliš přísně evropské normy, to by se ale už stávat nemělo. Přesto za roky, kdy vyžadovaly stejné podmínky pro nejmenší producenty, kteří chtějí prodat vánoční cukroví známým, zmařily nejspíš možnost přivýdělku mnoha lidem.
S marmeládami pro královnu měla smůlu
Jedním z nich je Lucie Stejskalová, která kolem roku 2015 začala s vařením marmelád. „Přišla jsem z práce a třeba do půlnoci jsem si u sporáku vařila, kombinovala jsem ovoce, přidávala koření nebo bylinky,“ popisuje Stejskalová. Protože jí to šlo, začala svoje dobroty hlásit do soutěží. Poté, co zabodovala v JamParádě, se přihlásila i do soutěže v britském Dalemainu o nejlepší marmeládu na světě pro britskou královnu, ve které mezi zhruba 5000 vzorky skončila druhá.
Následně začala řešit, co bude s marmeládami dál dělat, nechtěla podnikat ale spíš vařit občas ovocné pokrmy pro lidi, kteří je nechtějí z obchodu s velkým množstvím cukru, jak sama říká. „První, co jsem se dočetla, bylo, že musím mít výrobnu,“ popisuje. Začala tedy řešit, zda s manželem přestaví dům, aby normu splnila, aby se následně dozvěděla, že z domova vyrábět potraviny nesmí, muselo by jít o nebytové prostory. Musela by se tak zadlužit, radši tak kapitolu vaření marmelád pro více lidí uzavřela.
Česko v bezpečnosti potravin kleslo. I tak je nejlepší z postkomunistických zemí |
Jana Světlíková zase chtěla prodávat cukroví na Vánoce. První rok se jí sešly objednávky zhruba na metrák cukroví, druhý rok chtěli lidé už o půlku víc. Tak si začala zjišťovat, jestli postupuje správně a zjistila, že by měla používat speciální lednice, které nevlastnila. „Přišlo mi to vůči těm lidem blbé, že je to něco, co bych dělat neměla,“ řekla. Navíc se obávala, že by ji někdo mohl na hygienu udat a skončila by s pokutou.
Věci propagované na internetu beze změn
Svrčinová uvádí, že evropské nařízení, které nařizuje stavební úpravy, začalo platit už v roce 2004, kdy Česko vstoupilo do EU. Češi ale podle ní dezinterpretovali jeho smysl, nepřečetli si pořádně doporučení k předpisu. V nich se píše, že příležitostné uvádění potravin na trh se nemá podle nařízení posuzovat. Stále ale bude hygiena zjišťovat, zda jde o příležitostnou výrobu bez větší propagace. Zatím je podle ní jasné, že jakmile bude výrobce inzerovat na internetu, třeba na sociálních sítích, už se do kategorie příležitostné výroby nevejde.
Za propagaci se ale nebude považovat ústní sdělení nabídky nebo nápis na domu. Za příležitostné se budou považovat i jednorázové činnosti, třeba i pečení svatebního cukroví nebo dortů pro děti. Pokud by ale docházelo již k organizované činnosti, znovu by veškeré povinnosti výrobce splňovat musel.
Manželé tvoří netradiční dobroty. Marmelády vyrábějí z chřestu i okurek |
Stále ale výrobci ponesou povinnost za řádnou hygienu při výrobě potravin a dohledatelnost složek. Například když z jejich produktů lidé onemocní salmonelózou, bude se u nich dohledávat původ vajec.
Podle Šalomouna se mohla situace napravit už před lety, nenašlo se ale dost lidí, kteří by šli do správního sporu s hygienickými stanicemi a případy by se následně dostaly až ke správním soudům. Všichni se podle něj radši podvolili nekomfortní praxi.