„Náklady na energie těchto pěti objektů se pohybovaly okolo 5,5 milionu korun s DPH ročně. Od Nového roku to má být o milion korun méně,“ říká starosta města Jan Sobotka. Počítá se s osmi novými kotli, sedmi stovkami úsporných LED svítidel a modernizací systému měření a regulace. Dodavatelem je společnost Enesa ze skupiny ČEZ ESCO.
Podobných projektů se v Česku objevuje stále více. Nestačí přitom už jen nahradit starý kotel či zateplit zdi a střechu. Stále častěji přichází na řadu energetický management, který umožňuje spotřebu v budovách řídit na dálku.
„Nyní jsou velmi dobře nastartovány energeticky úsporné projekty ve městech s investicí v řádu několika desítek milionů. Velký potenciál je především v objektech v majetku státu,“ říká předseda Asociace poskytovatelů energetických služeb Ivo Slavotínek.
„Začínají být aktivní také kraje, které chtějí v desítkách či stovkách objektů snižovat energetické náklady. Další možnosti úspor otevírají nové technologie, které dokážou snížit spotřebu dokonce i tam, kde byla úsporná opatření před více lety již realizována,“ tvrdí Martin Hvozda, manažer divize energetických služeb MVV Energie.
Fotovoltaické panely na střechu či svítidla LED jsou dnes výrazně levnější než před pár lety. Začíná se vyplácet i použití baterií.
Polostátní energetická společnost ČEZ instalovala na osm prodejen řetězce Lidl solární elektrárny o výkonu 100 kWp.
„Potenciál energetických úspor se vytváří paradoxně sám tím, jak dosud převažují lobby za všechny ostatní typy investic v energetice, ať už jde o jakékoliv nové zdroje nebo infrastrukturu pro distribuci energií. To vše energie zdražuje a tím se zvyšuje potenciál úspor, který zatím zdaleka využit nebyl,“ uvádí šéf Amper Holdingu Jan Palaščák.
Podle lidí z oboru, které MF DNES oslovila, je trh pro energetické úspory prakticky nevyčerpatelný. Navíc Česko aktuálně zaostává v plnění cílů, které jsou s nimi spojeny. Ředitel divize obchod a strategie ČEZ Pavel Cyrani upozorňuje, že dalšímu rozvoji energetických služeb napomáhají také nové regulace na ochranu klimatu či tlak zákazníků na udržitelný rozvoj. Roste počet firem, které se chtějí před zákazníky prezentovat jako „zelené“.
Historicky tento typ služeb dodávaly spíše menší firmy, po celé Evropské unii jich existují tisícovky. Ale nyní velké energetiky cítí šanci a malé hráče postupně skupují, stejně jako ČEZ. Podle Cyraniho se trh bude konsolidovat ještě nějakou dobu. „Velké firmy chtějí mít velkého partnera,“ dodává Cyrani.
Menzy a koleje míří na vrchol
V Česku se za pětadvacet let uskutečnilo více než 250 projektů za 3,6 miliardy korun, které zákazníkům ušetřily energii v hodnotě 4,1 miliardy. ČEZ ESCO uvádí, že jeho projekty jen loni ušetřily 232 milionů korun.
Soláry na střechách jsou prodejním hitem. Rostou u Prahy i na Moravě |
Většina podobných projektů se řeší formou energetických služeb se zárukou neboli EPC. Odběratel má každoroční výši úspor garantovanou ve smlouvě a investici splácí z budoucích prokázaných úspor. Dopředu není nucen dát ani korunu ze svého rozpočtu, rizika nese dodavatel.
Obecně je metoda vhodná pro objekty s vysokou spotřebou energie a s horší energetickou účinností, což bývají například nemocnice, domovy seniorů, školy nebo kancelářské budovy. „Pro projekt se ale nehodí každá budova. Je třeba vybrat budovy nebo lépe skupinu budov tak, aby mohlo být dosaženo dostatečně velkých úspor,“ zdůrazňuje ředitel společnosti SEVEn Energy Jaroslav Maroušek.
Vrchlabský projekt patří spíše k těm menším. Například MVV Energie nyní rozjíždí vzorový projekt pro deset objektů Ústeckého kraje za desítky milionů korun. Dosud největší je projekt v Kongresovém centru Praha, který vyšel na 121 milionů.
Letos ho však předčí chystaný projekt v devíti areálech menz a kolejí ČVUT v hodnotě 220 milionů. Jde o jeden z prvních velkých projektů, který získal podporu z operačního programu životní prostředí.
Právě provázání s evropskými dotacemi a podpora EPC v evropských směrnicích podle Marouška sektoru svědčí. „Hodně by pomohlo, kdyby se do věci více vložil stát a pro své objekty připravil pilotní projekty, které by mohly vytvořit sadu modelových řešení hodných následování,“ míní Maroušek.
Jenže v Česku rychlejšímu rozvoji brání předpisy. Rozpočtová pravidla většině státních organizací nedovolují přijímat jakékoliv úvěry, přičemž EPC projekt je vlastně dodavatelský úvěr. Pokud se do toho nějaká instituce chce stejně pustit, musí si „vyběhat“ výjimku.
Neplačte nad miliardami utopenými v solárech, říká vědec |
„Projekt EPC lze samozřejmě realizovat i bez finanční služby, ale to zase často naráží na nedostatek peněz na investice ve státním rozpočtu. Vlastníci budov – stát a jím zřízené organizace – pak čekají na peníze z rozpočtu, roky se na majetku provádí jen základní, a tedy nedostatečná údržba, majetek chátrá a provozní náklady rostou,“ říká Hvozda.
Asociace poskytovatelů energetických služeb se nyní ve spolupráci s Evropskou investiční bankou a Eurostatem snaží nastavit podmínky, aby i přes tato omezení bylo možné EPC projekty v těchto institucích rozběhnout. „Současně by měly splňovat kritéria daná Eurostatem, aby nedocházelo ke zvyšování veřejného dluhu. Tato jednání probíhají na národní i evropské úrovni již několik let, zatím jen s částečným výsledkem,“ říká Slavotínek.
„Obecně je překážkou rovněž přetrvávající mentální nastavení, že ‚nejsme tak bohatí, abychom si mohli dovolit úspory‘. Přitom nejlevnější je energie, kterou nemusíme ani vyrobit, ani přenést v tuzemsku či ze zahraničí,“ dodává Palaščák.