Celkové příjmy státu z daní bez pojistného na sociální zabezpečení loni stouply meziročně o sedm procent, tedy o 67 miliard na 1019,8 miliardy korun.
„Skutečný meziroční růst inkasa DPH byl vyšší než odhadovaný meziroční růst výdajů na spotřebu vlády a domácností, což indikuje stále pozitivní dodatečný efekt ze zavedení elektronické evidence tržeb, kontrolního hlášení a celkově to znamená efektivnější výběr tohoto daňového příjmu,“ uvedlo na počátku ledna ministerstvo financí.
DPH, daň z příjmu právnických osob i daň z příjmu fyzických osob patří mezi takzvané sdílené daně, jejichž výnosy putují do státního rozpočtu i do pokladen měst a krajů. Na kraje připadá 8,92 procenta a na obce 23,58 procenta z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů právnických osob a daně z příjmu fyzických osob.
Samotný státní rozpočet loni z DPH získal 279 miliard korun, meziročně o 4,9 procenta více. Na firemních daních do státní pokladny putovalo 117,5 miliardy korun, meziročně o dvě procenta více.
Z výsledků státního rozpočtu za loňský rok také vyplývá, že celostátní inkaso spotřebních daní loni stouplo o 2,8 procenta na 167,5 miliardy korun.
Od předloňského roku je účinný zákon o dani z hazardních her, který zavedl daň z hazardních her a daň z technických her. Ty nahradily odvody z loterií. Na dani z technických i hazardních her loni stát zatím získal zhruba deset miliard korun.