„Jakákoliv novostavba, jedná-li se o budovu dle zákona a nevztahuje-li se na ni jedna z výjimek, je úspornou budovou. Vztahují se na ni podmínky pro takzvanou budovu s téměř nulovou spotřebou energie nezávisle na tom, zda se jedná o školu, bytový dům, administrativní budovu, halu, nebo obchodní dům,“ tvrdí Miluše Trefancová z tiskového oddělení ministerstva průmyslu a obchodu.
Nejde pouze o novostavby. Například banky dnes při žádosti o půjčku pravidelně požadují, aby část investice směřovala vždy na zlepšení ekologické bilance budovy.“Jsou jednoduché věci, které můžete udělat hned. Například výměnu osvětlení za úsporné LED žárovky, žaluzie na okna, vybudování retenční nádrže na zadržování dešťové vody,“ uvádí předseda představenstva stavební firmy Sis Systémy Colin Glover.
„Větším zásahem jsou soláry na střeše, výměna fasády za zateplenou, nová okna nebo ekologičtější kotle na vytápění,“ dodává Glover.
Nové fotovoltaické panely na střechách řeší například nemovitostní fond ZDR, který vlastní retail parky především v Česku, sousedním Rakousku a na Slovensku. A zjišťuje, že zatížení kolem šesti až devíti kilogramů na čtvereční metr střechy vyžaduje stavební úpravy pro posílení nosnosti. Podle Miroslava Kobery, který má ve firmě na starosti ESG management, nosnost střechy není jediným problémem, který fond v souvislosti s fotovoltaikou trápí. Snaží se rovněž zajistit, aby energie vyrobená na střechách objektu neskončila ve veřejné rozvodné síti.
„Snažíme se přesvědčit nájemníky, aby energii vyrobenou v objektu přednostně odebírali, abychom se nemuseli připojovat do sítě,“ popisuje Kobera.
Haly místo bytů
Většina komerčních hal se staví metodou shell & core – developer má na starosti obálku budovy, zatímco technické systémy a vnitřní vybavení dodá až budoucí nájemce těchto prostor podle pravidel pro ten který typ podnikání.
„Dopředu není znám profil užívání budovy, nicméně i tyto budovy musí splňovat požadavky na energetickou náročnost. Pro výpočet energetické náročnosti jsou pro tyto účely brány hodnoty na takzvaném nákladovém optimu, což je plně v souladu s přísnými národními i evropskými právními předpisy,“ tvrdí Trefancová.
Do budov investují také nájemníci, jak ukazuje příklad skladu společnosti Levno v Milčicích na Nymbursku. „Protože hlavním mottem firmy je neplýtvání, jde nám o to, abychom sklad i zboží měli z druhé ruky. Je zbytečné, abychom seděli v luxusním skladovém areálu, když ho nepotřebujeme. Na druhou stranu musíme přemýšlet o nákladech,“ uvádí spolumajitel firmy Michal Štádler.
Společnost zaměřená na prodej levného zboží bývalý zemědělský areál postupně zvelebuje, razantní zvýšení ekologických standardů včetně instalace fotovoltaiky nicméně podle Štádlera přijde na řadu až ve chvíli, kdy jej odkoupí od nynějších majitelů.
Úpravy stávajících domů podle Glovera pomohou stavebním firmám přečkat období, kdy bude kvůli drahým hypotékám ubývat zakázek v rezidenčním bydlení. Například v květnu byla v Česku zahájena výstavba 3 451 bytů, což je bezmála o 35 procent meziročně méně. O jedenáct procent ubylo i nových stavebních povolení. Pokles se ale týká jen počtu bytů. Při zohlednění ceny byla naopak hodnota nově povolené výstavby meziročně vyšší.