Soběstačnost státu se podle posledních údajů Českého statistického úřadu předloni pohybovala u drůbežího masa kolem 60 procent, u vajec činila 87,5 procenta.
Situace je pro chovatele neudržitelná hlavně kvůli vzrůstajícím nákladům, zatímco výkupní ceny stoupají příliš pomalu. Letos se zvýšily zatím v průměru meziročně o 14 haléřů na 23,25 Kč za kilogram jatečného kuřete. Výkupní ceny vajec za první měsíce letošního roku meziročně stouply o 6,5 procenta na 1,97 koruny za kus.
Náklady na krmiva se přitom meziročně zvýšily o 40 procent. Výdaje za energie vzrostly podle dodavatele o polovinu až 150 procent, za plyn až o 700 procent, pokud se firmy dostaly pod dodavatele poslední instance. Ceny nafty narostly o polovinu a na mzdách se meziročně platí o pět procent více.
„Situace tuzemských chovatelů drůbeže je nadále neudržitelná a začíná jim docházet trpělivost. Potýkají se s růstem vstupních nákladů, které ještě urychlil rusko-ukrajinský konflikt,“ popsala tajemnice komory Gabriela Dlouhá. Ukrajina a Rusko byly jedněmi z hlavních světových vývozců obilovin, které se používají do krmných směsí.
Hnědých vajec ubývá
Pokud jde o vejce, jedním z trendů je úbytek těch hnědých. Podle místopředsedy Českomoravské drůbežářské unie Zdeňka Mlázovského bylo ještě před pěti lety na trhu maximálně deset procent bílých vajec, nyní jich je kolem 30 až 35 procent.
Zatímco v minulosti byla k dostání bílá vejce pouze v krátkém období před Velikonocemi, aby se dala zdobit pro koledníky, v budoucnu spíše může být problém s nedostatkem hnědých vajec. „Prakticky všichni chovatelé, kteří šli do voliérových chovů, přešli na bílé hybridy,“ dodal. Jak se budou chovy měnit na voliérové, bude hnědých vajec podle něj stále ubývat.
Většina slepic v tuzemsku však ke konci loňského roku žila v klecích, přibližně šest z deseti. Zbytek se rozdělil mezi podlahové chovy a voliéry. Ve volných výbězích a v biochovech se chovalo 1,5 procenta nosnic. Ještě před čtyřmi lety nicméně žilo v klecích 87,5 procenta slepic.
Náklady na přechod z klecových chovů na voliérové chovatelé drůbeže nadále odhadují na šest miliard korun. O konci klecí se prvně začalo hovořit v roce 2018, dojít by na něj mělo za pět let.
„Pořád není předěláno 60 procent chovů. Pokud by do toho šli všichni, tak je to 4,5 miliardy na předělání, ale do toho musíte započítat ještě technologie na chov kuřiček,“ dodal. Příspěvek na předělání se budou snažit chovatelé získat od státu nebo od Evropské unie.
Podle Mlázovského se však plány začínají společně s konfliktem na Ukrajině přehodnocovat, protože větší důležitost než kdy dříve má potravinová soběstačnost. Možností je odložení změn o dva nebo tři roky.
Bezklecové chovy se blíží
Chovatelé předpokládají, že pokud k odložení konce klecových chovů nedojde, budou moci žádat o finanční podporu od roku 2024. Jenom tak by údajně stihli patřičné rekonstrukce provést.
Z tuzemských chovatelů drůbeže nyní podle průzkumu komory 29,6 procenta předpokládá, že do roku 2027 chovy zmenší. Zcela skončit chce pak 18,5 procenta z nich. Žádné změny nepředpokládá 48,1 procenta dotázaných a naopak rozšiřovat chovy chce 3,7 procenta chovatelů.
Pokud chovatelé chovy nyní uzavřou, podle Mlázovského se už ve starém hávu většinou neotevřou. Jedinou hodnotou jsou podle něj povolení od obcí a dotčených veřejných orgánů. „Postavit halu na zelené louce je skoro nemyslitelné,“ dodal. Podle něj po čase potenciální zájemci koupí farmy zhroucené, zboří se a postaví se farmy nové již s novými technologiemi a bezklecovými chovy.