Odkud tedy mohou přijít otřesy? Před deseti lety smetla Česko finanční krize, která měla svůj prapůvod v nesplácených hypotékách. O pár let později jsme si na recesi zadělali sami, když vláda zbytečně silně šlápla na brzdu a neuváženě škrtala, kde se dalo. A obojí bylo umocněno tím, že vedení podniků i lidé pociťovali obrovskou skepsi.
Šéf Asociace malých a středních podniků Karel Havlíček říká, že podniky – zejména průmyslové firmy, které jsou závislé na několika málo odběratelích ze zahraničí – se nyní dívají na budoucnost střízlivěji. Víc si hlídají investice, aby zvládaly dlouhodobé úvěry. „Pokud je krize a firma má vysoké provozní náklady, dupne na brzdu a šetří, ale pokud má splácet neúměrné dlouhodobé dluhy, pak končí,“ říká Havlíček.
Firmy podle něj cítí, že se pohybují na vrcholu konjunktury, a s dalším růstem už moc nepočítají. „Očekávají buď stagnaci, nebo nepatrný růst. Ale ne že by měly podniky parte v kapse, na zásadnější propad se nepřipravují,“ dodává Havlíček.
Podnikům přitom nyní kvůli rostoucím mzdám i dodavatelským cenám za energie či služby nerostou zisky tak rychle jako v posledních letech. Zatím si kvůli vysoké konkurenci netroufly podstatněji zdražovat.
Ale na probíhajícím brněnském strojírenském veletrhu se ukazuje, že cesta vede jiným směrem.
„České firmy si uvědomují, že pokud nezefektivní výrobu a souvisící procesy, můžou zkrachovat či zmizet z trhu. Budoucnost průmyslu je v inovacích a digitalizaci. Umělá inteligence, virtuální a rozšířená realita či blockchain už ve firmách nalézají svá uplatnění a jejich další rozvoj může být velmi rychlý,“ říká prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák.
Nákaza odvedle
Pokud přijdou problémy, s velkou pravděpodobností budou mít původ za hranicemi. Hlavním rizikem jsou obchodní války mezi USA a zbytkem světa. „Již nyní je patrné zpomalení obratu mezinárodního obchodu. Růst bariér a souvisící zpomalení hospodářského růstu v eurozóně by se nevyhnutelně projevilo i u nás,“ říká hlavní ekonom Generali Investments Radomír Jáč.
K tomu se přidávají problémy kolem italského dluhu či maďarské a polské spory s Unií, které mohou postavit do nepříznivého světla celou střední Evropu. Hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš navíc upozorňuje, že řada rozvíjejících se ekonomik včetně Turecka může v souvislosti s vysokým zadlužením čelit problémům ve finančním sektoru. Pokud však neotřese velkým státem, jako je Čína či Rusko, tuzemská ekonomika to nemusí pocítit.
Největší domácí hrozba pramení z toho, že česká ekonomika jede už několikátým rokem za sebou na plné obrátky a lidem rychle rostou výdělky. Průměrná mzda loni stoupla o sedm procent a pro letošek se čeká ještě o trochu víc. To může být do budoucna past, pokud lidé a firmy budou optimisticky čekat, že jim výdělky porostou stejně rychle donekonečna.
„Může to vést k nadměrným investičním výdajům na straně firem, k růstu zadlužení domácností, například kvůli koupi drahé nemovitosti. Přílišný optimismus může panovat i při tvorbě střednědobých výhledů veřejných financí,“ říká Jáč. Až nakonec zjistí, že růst není nekonečný, může v krajním případě osekání výdajů přivolat recesi.
„Nelze vyloučit, že česká firemní sféra nerozezná včas okamžik, kdy bude třeba zpomalit nynější potřebný rychlý růst mezd a návazný růst investic do automatizace. A pokud nezačnou na brzdu šlapat včas, pak se český vývoz může z nynějšího extrému přílišné konkurenceschopnosti snadno přesunout do opačného extrému,“ říká ekonom České spořitelny Michal Skořepa.
Jedním z rizik je také nespoutaný populismus ze strany vlády. „Proč se snižuje DPH na pivo, když je na ně zároveň uvalena spotřební daň. Rizikem je absence zásadních, systémových změn, jako je penzijní reforma nebo racionalizace daňového systému,“ upozorňuje hlavní ekonom Deloitte David Marek.