Na otázku ochoty odstěhovat se za prací se v pravidelném čtvrtletním průzkumu v ČR vyjádřilo kladně 35 procent dotázaných, což je druhá nejnižší míra vůbec. Menší mělo pouze Dánsko s 34 procenty. Těsně před Českem bylo Rakousko a Nizozemsko s 36 procenty.
Dočasně se odstěhovat za prací je ochotných 41 procent českých zaměstnanců, což je opět jedna z nejnižších úrovní v rámci průzkumu zahrnujícího 33 zemí po celém světě. Nižší měly pouze Rakousko s 38 procenty a Dánsko se 40 procenty.
Češi nechtějí za prací do ciziny. V průzkumu 34 zemí měli nejmenší zájem |
„Neochota Čechů jít za prací do zahraničí je dlouhodobá a aktuálně je navíc podpořena extrémně nízkou nezaměstnaností, širokou nabídkou volných pracovních míst a tlakem na růst mezd a dalších zaměstnaneckých benefitů,“ uvedla ředitelka české pobočky Randstadu Hana Púllová.
Českým firmám chybí pracovní síla, což při současném stavu ekonomiky firmy negativně ovlivňuje z hlediska schopnosti plnit zakázky a ekonomický růst. Nezaměstnanost je nejnižší od roku 1998. Mnohé společnosti se tak snaží do svých řad lákat brigádníky a nabízí uplatnění i lidem, kteří mohou pracovat pouze určité dny v týdnu. Množí se také nejrůznější formy benefitů a příspěvků, jako jsou například dotované obědy nebo obědy zcela zdarma, příspěvky na dopravu a na ubytování či výkonnostní bonusy a odměny, kterými se firmy snaží nové pracovníky nalákat.
Firmy o cizince stojí, jejich zaměstnanci méně
Průzkum také zjišťoval, zda jsou Češi nakloněni zaměstnávání cizinců. I když na českém trhu aktuálně panuje velký hlad po lidech, s hledáním pracovníků v zahraničí souhlasilo pouze 50 procent respondentů, což rovněž představuje jednu z nejnižších úrovní. Nejnižší ochota zaměstnávat cizince je v Argentině (29 procent), Maďarsku (33 procent) a Mexiku (39 procent).
Nově schválená legislativa umožňuje agenturám přivést a přidělovat lidi z takzvaných třetích zemí. Například Randstad rozjíždí spolupráci s některými postsovětskými republikami, jako jsou Gruzie nebo Bělorusko, s Vietnamem, Tchaj-wanem, Nepálem, Brazílií či Filipínami. Týká se jak dělníků, tak i specialistů, zejména v oblasti IT či zákaznické podpory obecně. „I tak je to, hlavně kvůli legislativním překážkám, stále ještě běh na delší trať. Na nástup prvních lidí do českých firem si tak budeme muset několik měsíců počkat. Minimální doba na vyřízení vízového procesu a administrativy je i v nejlepším případě tři měsíce,“ upozornila Púllová.
Nezaměstnanost v Česku letos červenci po předchozím pětiměsíčním poklesu vzrostla na 4,1 procenta z červnových čtyř procent. Lidí bez práce bylo 303 074, což je nejnižší číslo za červenec od roku 1997. Loni v červenci byla nezaměstnanost 5,4 procenta. Počet volných pracovních míst stoupl meziměsíčně i meziročně, v červenci podle Úřadu práce ČR přesáhl 188 000.