Hostem speciálního vydání pořadu Rozstřel k ukončení devizových intervencí byla také Marta Nováková, předsedkyně Svazu obchodu a cestovního ruchu, a Ladislav Minčič z Hospodářské komory.
Řeč byla zpočátku především o efektu na spotřebitele. Ti „svobodu koruny“ podle diskutujících pocítí alespoň zpočátku dost omezeně, protože firmy se zafixovaly proti kurzovým pohybům.
„Strategie firem je dlouhodobá, neočekáváme, že něco rychle zlevní. Ceny letenek navíc závisí na cenách ropy a tam se předpokládá zdražení před letní sezónou,“ uvedla Nováková.
Nejednoznačně se hosté stavili k tomu, kdy by lidé měli nakoupit eura na dovolenou. Analytik Michal Skořepa radí počkat do poslední chvíli, protože se všeobecně čeká trend posilování měny. Ladislav Minčič je přesvědčený, že vzhledem k pohybům řádově jen o procenta zákazníka nebude nijak bolet, pokud si vymění eura hned. „Pokud někdo nakupuje stovky eur na dovolenou, zásadní ztrátu neutrpí,“ je přesvědčený. Větší pohyby podle něj byly na jaře v cenách ropy, které také ovlivňují ceny řady zboží a služeb.
Únorové intervenceČeská národní banka v únoru v rámci intervencí proti posilující koruně na devizovém trhu utratila zhruba 220 miliard korun za nákup eur. Jde po letošním lednu o druhý nejvyšší měsíční objem od zahájení intervencí v listopadu 2013. Od té doby do konce února tak ČNB intervenovala v objemu zhruba 1,5 bilionu korun. Intervence ve čtvrtek skončily. |
Hosté se shodli na tom, že intervence zapůsobily na tuzemskou ekonomiku spíš pozitivně. Podle Michala Skořepy z České spořitelny se ale příliš manévr nepovedl v jedné věci - operace přilákala obrovské množství spekulantů.
Korunu s vidinou pozdějších zisků v měnových operacích nakupovaly zahraniční penzijní fondy, ale i investoři. Nejrizikovější je přitom skupina spekulantů, kteří drží „horké peníze“.
„Skupina investorů do koruny si vsadila na to, že ČNB závazek skončí o několik dní dřív. To se nestalo,“ říká Skořepa. ČNB na to musela reagovat masivními intervencemi.
Skořepa však tvrdí, že jinak se operace povedla. „Manévr byl skutečně unikátní, z hlediska centrálních bank to bylo poprvé, co někdo vyzkoušel dočasné zachycení kurzu,“ dodal. Podle něj by bylo lepší, kdyby banka předem vyměřila intervencím čas a firmy by měly přesný horizont, ve které by se mohly rozhodnout, zda jim dává například smysl nabírat lidi.
Celý záznam Rozstřelu o intervencích ČNB: