Druhý nejvyšší objem nedoplatků pak úřady evidovaly na dani z přidané hodnoty (DPH). Celníci evidovali daňové nedoplatky za 9,5 miliardy korun.
Zaměstnavatelé dlužili ČSSZ téměř 34 miliard Kč a podnikatelé dlužili zhruba 28 miliard korun. Za nárůstem nedoplatků o 2,8 miliardy korun stojí podle dokumentu meziroční navýšení pohledávek u neodhlášených osob samostatně výdělečně činných, a to kvůli zhoršené ekonomické situaci a nárůstu cen energií.
U odhlášených plátců naopak objem pohledávek klesl, a to především kvůli akci známé jako Milostivé léto III, která se kromě jiného vztahovala i na neuhrazené pojistné splatné před 1. říjnem 2022.
Vláda ve státním závěrečném účtu podotýká, že vývoj objemu nedoplatků na sociálním pojistném ovlivňují hlavně pohledávky za velkými dlužníky. Velká část z nich je přitom v konkurzním nebo insolvenčním řízení. Okresní správy sociálního zabezpečení jsou za této situace závislé na výsledcích těchto řízení, uvádí vláda.
Liberty tvrdí, že uhradila nedoplatky. Podle Stanjury je její plán neudržitelný |
Stát by měl daně lépe vybírat, říká šéf NKÚ
Druhý nejvyšší objem daňových nedoplatků evidovala Finanční správa. Jejich objem ke konci roku však meziročně poklesl o 2,1 miliardy na 39,4 miliardy korun. Nejvyšší objem nedoplatků, 24,3 miliardy korun, připadal na daň z přidané hodnoty. Státní rozpočet na ní loni vybral přes 365 miliard korun. Daňové nedoplatky firem představovaly 7,7 miliardy Kč. U daně z příjmů podnikatelů z daňového přiznání, bez paušální daně, evidovaly úřady nedoplatky za téměř 2,9 miliardy korun.
Finanční správa evidovala také nedoplatky za 299 milionů korun na dani z neočekávaných zisků. Takzvanou windfall tax uvalil stát na energetické, petrochemické a těžební firmy a na velké banky. Loni její poplatníci odváděli pouze zálohy na této dani. Daňové přiznání za loňský rok k této dani podají až letos. Celkový výběr této daně do veřejných rozpočtů měl podle plánu činit 85 miliard korun, stát ale vybral jen 39,1 miliardy Kč, stojí v závěrečném účtu.
Na dani z nemovitosti dlužili vlastníci 325 milionů korun. Dalších 321 milionů Kč dlužili poplatníci na dani silniční.
K daňovým nedoplatkům se loni vyjádřil i prezident Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) Miloslav Kala ve stanovisku k závěrečnému účtu za rok 2022. „V příjmech státu stále existuje prostor pro zlepšení. NKÚ ho spatřuje například v lepším výběru daní - celkový objem daňových nedoplatků se v roce 2022 pohyboval nad 106 miliardami korun,“ uvedl tehdy. Podle prezidenta NKÚ se nabízí i boj s daňovými úniky především u daně z přidané hodnoty nebo úprava daňového systému.