Naše země by mohla být bohatší o 50 miliard korun každý rok. Bez zvyšování daní, bez nalezišť ropy či zlata. Stačilo by, aby vláda Petra Fialy pokračovala v boji s úniky na dani z přidané hodnoty stejným tempem, jako to před ní dělali ministři financí za hnutí ANO. Takzvaná mezera ve výběru DPH, kterou každoročně pro jednotlivé členské státy sleduje Evropská komise, totiž mezi roky 2012 a 2021 razantně klesla z dvaceti na deset procent.
Díky kontrolnímu hlášení, rozšiřování reverse charge (přenesené daňové povinnosti), kontrole nadnárodních společností a dalším vychytávkám jsme se rychlostí snižování šedé zóny zařadili mezi desítku evropských premiantů. Pokud bychom v úsilí nepolevili, do roku 2025 by nevybraná daň z přidané hodnoty klesla na německých pět procent. A Česká republika by tak získala spolehlivý roční příjem ve výši ročního rozpočtu ministerstva průmyslu a obchodu.
České veřejné finance mají problém. Ekonomové jsou z návrhu rozpočtu zklamaní |
Výsledky finanční správy od nástupu ministra financí Zbyňka Stanjury jsou ale bohužel přesně opačné. Místo abychom se v potírání šedé ekonomiky zlepšovali, daňové úniky a podvody jenom kvetou. Dokonce se kvůli tomu musela do Prahy vypravit šéfka evropských žalobců Laura Kovesi. Přístup našich úřadů k boji s daňovými úniky podle ní zvolnil natolik, že podvodné řetězce organizované z tuzemska už dokonce ohrožují i výběr daní v sousedních zemích.
A to se samozřejmě neúprosně promítá i do našeho státního rozpočtu. Ke konci srpna se podařilo získat jen 60,4 procenta celoročních příjmů. Přestože dlouhodobým průměrem je 65 procent. Každý procentní bod přitom znamená ztrátu deseti miliard korun.
Zadlužené obce: hříšníci, nebo správní hospodáři? Šetření se jim může nevyplatit |
Je to nejhorší výběr daní od krizového roku 2009, svědčící o závažném selhání státu v jedné z jeho nejdůležitějších agend. A je to právě neschopnost vybrat stávající daně, co nutí Fialovu vládu daně plošně zvyšovat.
Naopak cestou k vyšším příjmům i bez zvyšování daňové zátěže je návrat k některé z moderních forem evidence tržeb. Tu ostatně už ministerstvo financí na základě společné evropské iniciativy od 1. ledna v tichosti zavádí pro zahraniční online platby.
Proto poté, co původní odhady přínosů elektronické evidence tržeb pro státní rozpočet před několika dny potvrdila i nová generální ředitelka finanční správy Simona Hornochová, by nad obnovením tohoto systému zodpovědný ministr neměl váhat ani den.
Ministerstvo financí navrhlo na příští rok rozpočet se schodkem 252 miliard |
Krácení tržeb je ale potřeba bránit i v bezhotovostní ekonomice, jejíž dynamický rozvoj si žádá neméně aktivní přístup státu. Bez pokračujícího boje s daňovými úniky na převodních cenách, bez akční Daňové kobry a Celní správy, kterou místo kompetenčního posilování ministr financí systematicky likviduje, zůstane Česká republika nejen černou ovcí na daňové mapě Evropské unie, ale také místem, kde se poctivé placení daní rovná konkurenční sebevraždě.