Když vám firma nevoní. Společnosti se špatnou pověstí musí lidem platit víc

MF DNES oslovila několik firem z odvětví, kde by mohli mít někteří uchazeči o práci etický problém nastoupit - výrobce tabáku, zbrojaře, hazardní firmy a výrobce alkoholu. Cigaretáři se s odmítnutím z těchto důvodů setkávají nejčastěji, ostatní odvětví tolik ne. Na druhou stranu všichni připouštějí, že se v současné době musí více snažit uchazeče přilákat.

„Mileniálové se víc zajímají o to, co firma dělá, za jakých podmínek a jaký má její činnost vliv na okolí. Firmy, které svým podnikáním zatěžují přírodu, využívají levnou pracovní sílu v rozvojových zemích, mají nejasný původ nebo jejichž produkty nejsou zdraví prospěšné, mají stále těžší pozici,“ říká Alžběta Honsová, marketingová manažerka personálně-poradenské společnosti Randstad. Podle ní ale řeší soulad práce a osobních hodnot obecně lidí s vyšším vzděláním, kteří hledají práci i podle jiných kritérií než jen podle toho, zda je uživí.

Jak si Češi vybírají zaměstnavatele

Tabákový průmysl přitom tradičně patří k těm, kde se se společenským stigmatem (nezdravé kouření) potýkají firmy dlouhodobě.

„Oslovení uchazeči, kteří odmítli, uvádějí ve 4 případech z 5 jako důvod odmítnutí osobní etické důvody,“ říká mluvčí tabákového výrobce JTI Karolína Křišťanová. Podle ní se tak děje hlavně u pozic, kde je přímý vliv na spotřebitele - například marketing určité značky cigaret.

„Děje se to většinou u mladých lidí těsně před nebo po dokončení vysoké školy a se silným sklonem k ekologii a zdravému životnímu stylu,“ říká Jana Kostrounová personální šéfka British American Tobacco. Podle ní odmítají uchazeči hlavně z neznalosti.

„Kandidáti si představují, že v momentě, kdy začnou pracovat u tabákové společnosti, budou automaticky muset začít kouřit,“ popisuje. Jenže právě tabákové firmy si dávají záležet na podpoře zdravého životního stylu svých zaměstnanců a vymýšlejí pro ně například sportovní programy. Na druhou stranu, kdo kouřit chce, má zpravidla na pracovišti kuřivo zdarma.

Daňový expert Martin Jareš dělal dlouhá léta ve veřejné správě a když ho oslovil tabákový výrobce Philip Morris International s finančně lákavou nabídkou na zajímavou pozici, dva dny nespal. Kromě toho, že je celoživotní nekuřák, také pochyboval, jestli bude schopen prosazovat zájmy stigmatizovaného odvětví. „Během pohovorů jsem se seznamoval s firmou a jejími lidmi a postupně jsem změnil názor. Při zastupování firmy navenek mě navíc nikdo nenutí lhát nebo překrucovat pravdu,“ říká dnes, kdy u PMI přes rok pracuje jako manažer pro daňové záležitosti.

Alkohol Čechům nevadí

Z odpovědí se zdá, že skoro vůbec se s odmítáním ze strany kandidátů nesetkávají výrobci alkoholu.

„V minulosti jsem se setkala několikrát s odpovědí, že alkohol je pro uchazeče ještě přijatelný - nešli by ale pracovat nikdy do tabákového průmyslu,“ říká Kamila Bosáková, personální manažerka společnosti Jan Becher Pernod Ricard.

Podle ní naráží u obsazení některých pozic jiný problém „V oddělení prodeje a marketingu by pro některé uchazeče bylo z rodinných důvodů složitější zúčastnit se pravidelných návštěv trhu - barů a restaurací, které někdy probíhají v pozdějších hodinách,“ dodává Bosáková.

„Tento problém vůbec necítíme. Můžeme dokonce tvrdit, že zaměstnání v naší palírně se „dědí“ z generace na generaci,“ říká Jiří Janoušek, mediální zástupce Palírny U Zeleného stromu.

V malé míře se s odporem k branži setkává hazard. „Záleží na náplni práce. Nejnáročnější práci mají obchodní zástupci, kteří jsou odpovědní za síť provozoven, kam dodávají technická zařízení s hrami. Ani oni ale nechytají lidi za ruku a nelákají ke hře. Hazardní hry si klientela i vzhledem k omezení reklamy vyhledává sama,“ hájí odvětví Andrej Čírtek, mluvčí Unie herního průmyslu ČR.

„Podobné průzkumy jsou podle mne velmi účelové ve snaze dehonestovat některá průmyslová odvětví, byť jsou legální. Ve skupině Synot tyto zkušenosti nemáme,“ reagoval na dotaz MF DNES hazardní magnát a majitel Synotu Ivo Valenta.

Obranný průmysl podle lidí z branže jen výjimečně narazí na to, že oslovený kandidát je pacifista a odmítne. „Dosud jsem nezaznamenal, že by se v řadách našich více než sto členů objevilo, že by nějaký zaměstnanec odmítl nastoupit z nějakého pseudoetického důvodu. Ale může to být i proto, že máme zájem jen o určité typy vzdělání,“ říká Jiří Hynek, prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR.

Špatnou image je třeba kompenzovat

Podle průzkumu poradenské společnosti Randstad firmy s negativní pověstí mají až o desetinu vyšší náklady na zaměstnance než ty s pozitivně vnímanou značkou.

Finanční ohodnocení tak zůstává nejdůležitějším kritériem, ale některým firmám se prostě lidé na podobné pozice mohou prodražit. „Kdo na své dobré pověsti aktivně nepracuje, kdo nebuduje přátelskou firemní kulturu, ten nejenže nesežene lidi, ale zároveň mu porostou náklady,“ říká Honsová.

Důležitou roli podle ní hrají sociální sítě, kde se vyskytují informace, jak je daná společnost sociálně a environmentálně odpovědná.

Redakcí oslovené firmy z přísně regulovaných odvětví se snaží - kromě lákavých finančních podmínek - při náboru zdůrazňovat, v čem vyčnívají. Česká zbrojovka Uherský Brod oslovuje především technicky orientované jedince. „Zbraně jim nevadí, berou je jako technicky vyspělou a propracovanou věc,“ říká Lubomír Kovařík, ředitel firmy.

V sázkové firmě Fortuna se s odmítnutím z etických důvodů setkávají jen ojediněle. „Máme výhodu - jsme dnes vnímáni de facto jako technologická firma a mezi nedostatkovými IT specialisty jsme vnímáni jako relativně atraktivní zaměstnavatel, který pracuje s nejmodernějšími technologiemi a novými postupy,“ říká Nina Česneková, personální ředitelka Fortuny.

„Kontaktovaného kandidáta většinou osloví neformální BAT kultura, budoucí kolegové, mezinárodní prostředí, zajímavé projekty. Snažíme se být prospěšní a vracet společnosti nazpět, zaměstnanci se sami zapojují do charitativních projektů,“ říká Kostrounová z BAT.