Nápad na spotřební daň se logicky nelíbil tuzemským vinařům. Podle nich by vyšší zdanění snížilo jejich konkurenceschopnost vůči zahraničním vinařům. Vadil jim také očekávaný nárůst byrokracie a samotná nižší spotřeba vína, která by přišla poté, co by kvůli dani zdražila jejich produkce. S tím by podle vinařů souvisel také zánik pracovních míst.
Co je to tiché víno?
|
Zdanění tichého vína spotřební daní neleží na stole poprvé. V případě, že se pátrá po nových příjmech do rozpočtu, se tento nápad vytahuje opakovaně. Jako zatím poslední s ním přišla Národní ekonomická rada vlády (NERV), která byla pověřena úkolem dát vládě návrhy, které by mohla využít při sestavování konsolidačního balíčku, jehož úkolem je uzdravit veřejné finance.
„V roce 2021 bylo na trhu uvedeno 2 103 979 hektolitrů tichého vína. Pokud bychom použili sazbu pro šumivá vína a meziprodukty 2340 Kč/hl, dostaneme hypotetický výnos 4,9 miliardy korun,“ píše ve svém návrhu NERV.
Finální podobu konsolidačního balíčku vláda představí už ve čtvrtek v symbolický čas za pět minut dvanáct. Podle informací portálu Novinky.cz nakonec zdanění tichého vína z konsolidačního balíčku vypadlo. Proti zdanění nebyli jen vinaři, ale i řada politiků včetně ministra zemědělství Zdeňka Nekuly. Argumenty obou stran shrnuje redakce iDNES.cz
1 Tuzemská vína nezvládnou konkurovat
Hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich (KDU-ČSL), argumentuje proti dani mimo jiné tím, že lokální vína budou proti těm z dovozu příliš drahá a lidé si je proto nekoupí. „V obchodech se nejčastěji prodá víno za čtyři až pět euro. Po změně se dostane do kategorie pět a víc,“ dodal na svém Twitteru Grolich.
Na sociální na jeho výroky reagoval člen NERV Libor Dušek a připomněl, že dovážená vína zdraží stejně jako ta domácí. Podle něj tak budou naopak znevýhodněna naopak vína z dovozu, protože ta jsou až extrémně levná. Spotřební daň z vína by se totiž počítala jako fixní cena na litr. Tím pádem levné víno procentuálně zdraží více než to dražší.
„Když někdo tvrdí, že dovozová vína jsou už dnes levnější a toto je dále zvýhodní, říká logický nesmysl. Pokud jsou dnes dovozová vína levná, tak jim naopak absencí spotřební daně pomáháme proti kvalitním vinařům,“ upozorňuje další člen NERV, sociolog Daniel Prokop.
Na českém trhu lze najít například víno z Nového Zélandu, které stojí 50 korun a po zavedení daně se podle výpočtu Svazu vinařů ČR mohlo v důsledku zavedení spotřební daně zdražit na 85 korun. Existují i vína ze Španělska, která se dovážejí za 0,20 eura (4,70 koruny) za litr, které se pak stáčí do láhví a dalších obalů. Podle Martina Chlada, prezidenta Svazu vinařů ČR ale tak levné produkci čeští vinaři ani v případě zdanění dovozu nedokážou konkurovat.
Vinaři dále upozorňují, že spotřebitelé jsou na cenu vína velmi citliví. Vzhledem k tomu, že vína od 130 korun a výše dnes podle Chlada kupuje pouze deset až patnáct procent lidí, zdražení moravských vín nad tuto hranici už český spotřebitel nebude akceptovat a sáhne raději po vínech z dovozu. Ta sice také výrazně zdraží, ale na rozdíl od těch tuzemských ještě budou splňovat hranici, kterou jsou lidé za láhev vína ochotní dát.
2 Utrpí turismus
Zdanění tichého vína by podle hejtmana Grolicha bylo zcela likvidační pro cestovní ruch ve vinařských oblastech. „Zabije to turismus, který je na vinařskou kulturu navázaný – často v těch nejvíc ohrožených částech jižní Moravy. Věc, která drží nad vodou Znojemsko, Hodonínsko a Břeclavsko, půjde do kytek,“ netají se obavami.
Dušek ale oponuje tím, že cena vína je jen zlomek plné ceny vinařské turistiky. Lidé, kteří se na Moravu vydají za vínem totiž musí zaplatit také náklady na cestu i ubytování. „Ano, spotřeba klesne, nejspíš o vyšší jednotky procent. Říkat tomu zabije? Dogmatismus!“ míní ekonom.
Vinařská unie ale upozorňuje také na to, že podstatnou ztrátou pro tuzemskou ekonomiku může být rozvoj přeshraničních nákupů vína. Nulová daň na tichá vína totiž platí také v sousedním Německu, Rakousku nebo na Slovensku.
„Všichni naši sousedé s výjimkou Polska mají nulovou spotřební daň na tiché víno. V nevinařském Polsku je to deset korun na láhev, což je méně, než o čem se mluví u nás. Blízkost jižní Moravy k Rakousku by trend posílila, neboť naše víno by bylo levnější koupit v Rakousku,“ upozornil Chlad.
3 Stát vybere méně kvůli nižší spotřebě vína
Svaz vinařů ve svém tiskovém prohlášení také varoval, že v důsledku nižší spotřeby vína by se ponížil výběr na ostatních daních, jako je například DPH. Tvrzení opírá o analýzu poradenské společnosti Ernst and Young, kterou si svaz nechal vypracovat. Podle té by stát vlivem snížené konzumace vína přišel o 326 milionů korun na DPH.
„Argumentace vyšším výběrem daní je zcela lichá, v takto konkurenčním prostředí se zavedení daně okamžitě promítne do cen. Vláda mylně předpokládá, že český zákazník vše snese a připlatit si dalších deset nebo dvacet korun pro něj není problém,“ říká Ondřej Beránek, prezident Vinařské unie a ředitel společnost Bohemia Sekt.
„Někteří zavřou, někteří utlumí činnost a budou vyrábět jen pro svou radost a potřebu, někteří uniknou do šedé ekonomiky, o což už se stát zasadil vypnutím EET, o což jsme my vinaři rozhodně neprosili. Zklamání státu bude obrovské,“ míní Chlad.
4 Více než tři tisíce zrušených pracovních míst
Ve zmíněné analýze společnosti EY se také uvádí, že v důsledku vyššího zdanění tichého vína zanikne 3 200 pracovních míst, čímž se na Twitteru ohání i hejtman Grulich. Ani tento argument se však Duškovi nezdá. „Nemyslím, že prosperita, neřkuli přežití celého regionu, stojí a padá na jedné daňové výjimce,“ oponuje.
„Pokud by stát vybral tři čtyři miliardy, tak to v úhrnu deficitu hraje marginální roli a obětuje se jeden z tradičních oborů,“ myslí si Chlad.
5 Neúnosná administrativa
Ministr zemědělství Zdeněk Nekula, stejně jako například hejtman Grulich, upozornili na to, že nutnost zavést spotřební daň si vyžádá mnohem větší administrativní zátěž, než jakou mají producenti nyní.
„Každý povinný subjekt by měl nově povinnost zřídit daňový sklad a zajistit spotřební daň vůči celnímu úřadu. Tím by se enormně zvýšila administrativní zátěž jak pro stát kvůli vyšším nákladům na správu a výběr daně, tak pro producenty samotné,“ upozorňuje Nekula.
Vinaři tvrdí, že hrozí, že někteří z nich administrativní zátěž vůbec nezvládnou, jiným se už kvůli nákladům navíc, které si byrokracie vyžádá, podnikání už zkrátka nevyplatí.
„Každý rozumný návrh počítá s tím, že malí producenti budou od spotřební daně osvobozeni. Malé sklípky se fakt nezmění v celní sklady s formuláři a kamerami. O výši hranice pro osvobození lze vést věcnou diskusi,“ oponuje Dušek.
Nevzdáme se, říkají vinaři
Pokud by přeci jen zdanění tichého vína v konsolidačním balíčku zůstalo, vinaři už mají plány, jak by reagovali. Chlad novinářům řekl, že ví o několika vinařích, kteří by v případě uvalení daně ihned přesunuli své prodejní místo za hranice. Zároveň by někteří vinaři zřejmě přistoupili také ke klučení vinic, tedy odstranění vinohradu. „Platíme ale penále, pokud už vyklučené vinice nevysázíme, tak to musíme dobře rozmyslet. Další krok je přesun na černý trh, to samozřejmě nikdo neřekne, ale stane se to. Nepřeju si to, ale kontrolu nad tím nemám,“ upozornil Chlad.
Beránek doplnil, že nevylučuje ani variantu, že by někteří vinaři chtěli stávkovat.