Odborníci nyní zjišťují aktuální stav poškození, mimo jiné u omítky, která opadává. „Dle současných informací to vypadá, že si oprava všech věžových domů vyžádá náklady v řádu několika stovek milionů korun,“ uvedla Filipová. Teprve po zpracování přesné analýzy město náklady vyčíslí a bude hledat zdroje peněz, například dotace, ze kterých by se oprava dala aspoň částečně zaplatit. Termín zahájení prací proto není zatím určený.
Věžové domy byly v Kladně-Rozdělově postaveny v letech 1954 až 1958 jako součást projektu vzorového sídliště, který však nikdy nebyl dokončen. Kladno tak přišlo o náměstí s kolonádou nebo o experimentální dům z litého betonu.
Šest věžových domů podle projektu architektů Josefa Havlíčka, Karla Filsaka a Karla Bubeníčka však zůstalo a ve své době byly považovány za symbol komfortního bydlení.
Skyté místnosti i podzemní kryty
Husákovy hradby. Symbol minulého režimu poskytl domov milionům Čechů |
Byty měly vytápěné podlahy a domům dominovaly monumentální vstupní haly. V každém patře byl skrytý prostor s popelnicí, kterou placená síla pravidelně vyvážela. V prvním podzemí jsou stále místnosti s pračkami, sušičkami a mandlem, zatímco druhý suterén sloužil jako odvětrávaný protiletecký kryt a technické zázemí. Podzemní kryty končí až v nedalekém lese, kde byly únikové výstupy.
Na domech je zajímavá také fasáda, která je vyrobena ze zušlechtěné omítky kamenného vzhledu. Ta je typická pro prvorepublikové stavby. Navíc domy zdobí barevné keramické obklady znázorňující různá zvířata, podíleli se na nich významní umělci jako Marta Jirásková, Hana Wichterlová, Břetislav Benda nebo Bedřich Stefan.
„Věžáky jsou zajímavé i díky řemeslnému zpracování detailů. Ve vstupní hale na řešení stěn, schodišť, použitých materiálů, podhledů a štuků. Taky ještě v hromadné výstavbě řemeslo fungovalo, kdežto později při panelové technologii vymizelo,“ popisuje architekt František Müller, podle kterého mohly být pro architekty kladenských věžáků inspirací i mrakodrapy v americkém Chicagu.
Věžáky v Rozdělově nabízely luxus i letecký kryt |
V roce 1958 dokonce stavba vyhrála na světové výstavě Expo 58 architektonickou soutěž a její ráz je velmi podobný východnímu stylu typu Lomonosovy univerzity v Moskvě, kterou mimojiné připomíná i pražský hotel International. Také proto byly věžáky oblíbené mezi filmaři, v roce 2015 zde například hollywoodšti producenti natáčeli snímek „Dítě 44“ s Tomem Hardym v hlavní roli. A věžáky měly představovat právě Moskvu 50. let.
Šest věžáků seřazených podél Vítězné ulice, které se dostaly na řadu pohlednic Kladna i na poštovní známku, je dnes státem chráněnou památkou. Po roce 2000 město nechalo domy staticky zajistit a nechalo v nich opravit například rozvody. Investice tehdy dosáhly desítek milionů korun. Před deseti lety se také ve věžácích měnila okna.