Českobudějovický rodák stanul v čele Škody Auto na jaře 1991. Právě pod jeho vedením se značka dokázala vrátit na světové trhy a smýt ze sebe nelichotivou nálepku výrobce nespolehlivých aut „z Východu“.
Prvním krokem znovuzrození továrny měl být modernizovaný Favorit představený v roce 1993, už o rok později přišla Felicia, ale skutečným trumfem se nicméně stal až model Octavia, který továrna odhalila v roce 1996. Kalmovi se ale stala osudnou, zahynul za jejím volantem.
Ludvík Kalma se narodil 9. října roku 1941, začínal jako vývojový pracovník a metalurg. Většinu své kariéry strávil v českobudějovickém Motoru Jikov, kam nastoupil v roce 1960 po maturitě. Tam se vrátil po studiích vysoké školy strojní a elektrotechnické v Plzni, kde promoval v roce 1966.
Postupně se v podniku propracoval do vedoucích pozic, od roku 1978 byl technickým náměstkem, o osm let později převzal vedení celého podniku.
V čele Motoru Jikov zůstal Ludvík Kalma i po listopadu 1989, v roce 1991 ho ale zlákala nabídka na post předsedy představenstva mladoboleslavské škodovky, do které právě vstoupil Volkswagen. Kalma měl na starosti nejen běžné vedení firmy, ale třeba i sbližování českých zaměstnanců a německých manažerů.
Bydlet Kalma zůstal v Českých Budějovicích, odkud do Mladé Boleslavi pravidelně dojížděl.
Octavia RS iV: první sportovní plug-in hybrid od Škody je ideální „daily car“ |
Večer 24. listopadu 1996 řídil novou Škodu Octavia v nejvyšším provedení SLX a nejsilnějším motorem, když u Horusic na Táborsku v plné rychlosti narazil do kamionu, který kvůli poruše brzd uvízl v křižovatce.
Kalma, který měl na autě zkušební poznávací značku s písmenem F, která dovolovala mimo obce jezdit neomezenou rychlostí, měl v tu chvíli na tachometru 160 kilometrů v hodině a byl na místě mrtev.
Krátce po Kalmově tragické smrti se v německém tisku objevily spekulace, že se manažer mohl stát obětí „automafie“. Ani opakovaná policejní šetření ale neodhalila nic, co by svědčilo o předem připravené akci.