Ne tak docela. Důvodů může být hned několik, hledat společného jmenovatele by mohla být docela fuška.
Ale proč se nepokusit najít aspoň pár faktorů, které zapříčinily, že vícekrát – celkem devatenáctkrát, se fanoušci radovali už jen v roce 1957, kdy se milionářské soutěži ještě říkalo Pohár mistrů evropských zemí?
Dvě otočky v Paříži, šťastnější Barcelona. V úvodním čtvrtfinále LM slaví i Atlético |
Ve všech úterních i středečních utkáních padly minimálně tři góly, žádný tým neudržel nulu, logicky tedy každý skóroval. Osmnáct branek padlo v této fázi naposledy před třinácti lety.
Je na vině špatná obrana?
Čtvrtfinále PMEZ 1956/57Athletic Bilbao – Manchester United 5:3 a 0:3 Fiorentina – Grasshopper Curych 3:1 a 2:2 Real Madrid – Nice 3:0 a 3:2 CZ Bělehrad – CDNA Sofia 3:1 a 1:2 Čtvrtfinále LM 2023/24Real Madrid – Manchester City 3:3 Arsenal – Bayern Mnichov 2:2 Paris St. Germain – Barcelona 2:3 Atlético Madrid – Borussia Dortmund 2:1 |
„Musím vyzdvihnout hlavně naší defenzivu, jak si se soupeřem poradila takticky a eliminovala jeho největší zbraně,“ prohlásil po vítězství 3:2 v Paříži barcelonský kouč Xavi.
„Oceňuji hlavně to, jak jsme druhý poločas měli pod kontrolou a ukázali jsme stabilitu. Proti soupeři, který velmi dobře brání, to bylo složité,“ pravil Pep Guardiola, trenér Manchesteru City po divoké remíze 3:3 na Realu Madrid.
Ani podle reakcí ostatních zúčastněných to na žádné sesypané a neorganizované obrany nevypadá. Jistě, třeba pařížský kouč Luis Enrique hovořil o smůle, Mikel Arteta z Arsenalu zase vyčítal některé individuální chyby, přesto po dlouhé době s Bayernem zahrál londýnský celek víc než vyrovnanou partii a remizoval 2:2.
K tomu přidejte fakt, že se neprosadil ani norský fantom Erling Haaland ani obávaný Kylian Mbappé, který proti Barceloně vůbec nevystřelil na bránu, což se mu v soutěži nestalo dlouhé tři roky. „Jeden úspěšný driblink, tři fauly a třikrát v ofsajdu. To prostě nejsou Mbappého čísla,“ píše Liam Tharme z webu The Athletic.
Kylian Mbappé z PSG během utkání s Barcelonou.
Barcelonský plán vyšel, stejně jako myšlenka španělského Realu ublížit Guardiolově systému rychlými protiútoky. Přesto právě šestigólová přestřelka z Madridu působí ve světle odborníků spíš jako velká statistická anomálie.
Číslo očekávaných gólů – metriky, která vypočítává pravděpodobnost skórování na základě různých proměnných, na Realu dohromady nepřelezlo hodnotu 1,5. Rozdíl mezi ní a počtem skutečně vstřelených gólů byl podle společnosti Opta nejvyšší v sezoně (4,5).
+4.5 - There were six goals scored between Real Madrid and Manchester City, despite the combined xG in the match being just 1.5 - the biggest differential in any of the 114 games in the UEFA Champions League this season. Precision. https://t.co/6hV3qGV1jF
Vždyť i v utkání madridského Atlétika s Dortmundem (2:1), kde branek padlo o polovinu méně, bylo tohle číslo na úrovni 3,11 (tedy poměrně přesný odhad).
Co to znamená? Vysokou produktivitu a efektivitu na obou stranách. Žádné bezhlavé útočení a množství stoprocentních šancí. Kdyby se podobný zápas opakoval, klidně by mohl skončit 0:0. Foden, Gvardiol ani Valverde by podobné parády podruhé nejspíš nezopakovali.
Phil Foden po vstřeleném gólu do sítě Realu Madrid.
A možná poslední, neméně důležitý faktor.
Už třetí sezonu neplatí pravidlo zvýhodňující venkovní góly. Pro domácí celky je tak místo taktiky „hlavně neinkasovat“ mnohem výhodnější nahrát si před vlastními fanoušky co největší náskok.
Co podle vás pomohlo ke gólovým večerům?
Hostům naopak už nestačí prohra o gól, protože k postupu by doma stejně museli skórovat aspoň dvakrát. Po remíze se jde do odvety od nuly. A i to může motivovat, v kombinaci s brzkými góly skoro ve všech čtvrtfinálových duelech, k daleko vyšší míře útočení.
Vždyť co tým, to ofenzivní superkvalita. A pro fotbal je to jenom dobře.