Čtvrteční diskuzi s ním moderoval bývalý český basketbalista Jiří Welsch, v sále poslouchaly desítky českých trenérů z různých sportovních odvětví. Priske vyprávěl o mnoha tématech, například o zvládání stresu, kterému jako trenér čelí:
Sparta – Slaviav sobotu od 17:30 ONLINE |
„Zcela se mu vyhnout je nemožné, musíte přijmout, že tlak bude. Musíte se připravit na názory expertů, fanoušků a médií. Já média nečtu, nevidím pro to důvod, já jsem jediný, kdo zná pravdu. Když jste ve Spartě, musíte vyhrát každý zápas. Od stresu mi pomáhá i meditace, po ní cítím okamžité zlepšení stavu svého těla i své mysli.“
O čem ještě hovořil?
O tom, jak začal s fotbalem: „Když jste malí, tak se snažíte zjistit, jaký sport máte rádi. A v Dánsku je fotbal jedním z hlavních, tak jsem ho začal hrát. Hrál jsem i házenou, ale pak jsem se musel rozhodnout, co upřednostním. A větší vášeň jsem měl pro fotbal.“
O hráčské kariéře: „Rád vzpomínám na mé působení v belgickém Genku, cítil jsem se tam jako doma. Rok strávený v Premier League byl samozřejmě neskutečný, potkával jsem se s nejlepšími hráči. A starty za národní tým pro mě taky byly skvělou zkušeností.“
O konci aktivní kariéry ve 34 letech: „Když jsem pomalu končil, jeden asistent se mě ptal, co budu dělat dál, jestli budu trenér. Říkal jsem mu, že určitě ne, že potřebuju pauzu a čas s rodinou. O šest měsíců později mi zavolal, že bude hlavní trenér Midtjyllandu a že mě chce jako asistenta. A já přijal. Věděl jsem, že jestli mám jít do trénování, tak to musí být rovnou na nejvyšší úroveň. Nechtěl jsem začínat od mladých hráčů. Tohle byla příležitost, šlo o velké, ale správné rozhodnutí.“
O trenérských idolech: „Nevím, jak pracují Guardiola, Mourinho nebo Ancelotti a jak se chovají v kabině, vidím jen výsledky. Proto jsou pro mě inspirací hlavně trenéři, kteří mě sami vedli a se kterými jsem spolupracoval, protože jsem sám zažil, jak postupují.“
O tom, co ho na trénování baví: „Vyhrávání. Pocit úspěchu je úžasný, ať je to jedno vítězství, nebo titul za celou sezonu. Motivuje mě, že vidím hráče i členy realizačního týmu, jak se zlepšují. Cítím velkou satisfakci, když něco, třeba Sparta, roste a děláme správné kroky.“
O tom, jak zvládá stres: „Nesnažím se dívat moc dopředu. Když teď hrajeme se Slavií, nepřemýšlím, kdo bude hrát proti Baníku a jak budeme hrát, protože pak bych si začal vytvářet stres a mohl bych dělat špatná rozhodnutí. Snažím se připravit na různé taktické varianty, které můžu využít. Možná potřebuju změnit formaci nebo postavit toho a toho hráče, když Slavia udělá tohle a tohle.“
O vztahu s hráči: „Je důležité být k nim blízko, abyste věděli, co se děje v jejich životech, ne jen na hřišti. Když je doma všechno v pořádku, tak přijdou usměvaví, když se trápí, může je to negativně ovlivnit. Všechny hráče sleduju na Instagramu, ne abych je kontroloval, ale abych věděl, co se u nich děje. Když jdou do restaurace nebo někam cestují, tak se s nimi chci bavit i o tomhle. Jsme pořád jen lidé, je hezké mluvit i o něčem jiném než jen o fotbale.“
O prvním kontaktu se Spartou: „V Antverpách jsem dostal padáka a hledal jsem další práci. Najednou mi zavolal Tomáš Rosický a požádal mě o schůzku. Bylo to z ničeho nic, nečekal jsem, že by se mohlo něco takového stát. Ale ze Sparty jsem měl dobrý pocit, cítil jsem v klubu potenciál, že může zase vyhrávat trofeje. Když jsem se bavil s lidmi ve vedení i fanoušky, viděl jsem, že je bolí dlouhé období bez titulu a že jsou hladoví zase vítězit.“
O vnitřní síle týmu: „Sparta nevyhrála titul devět let, přitom měla každý rok velká očekávání. Pokaždé ale selhala, takže lidi kolem klubu pochybovali. To jsem vnímal a poprvé to sám pocítil, když jsme prohráli s Vikingem Stavanger (ve druhém předkole Konferenční ligy v červenci 2022). Uvědomil jsem si, že se musíme soustředit na vnitřní sebedůvěru. Když prohrajete velké zápasy, je důležité zůstat při sobě. Kabina byla rozdělená, realizační tým taky. Potřebovali jsme se spojit, pak jsme rostli jako tým. Z porážek se nejvíce učíte. Když vyhrajete, je to snadné, ale když prohrajete, tak se vaše myšlení potřebuje změnit, musíte se soustředit na to, jak se zlepšit.“
O tom, jaký má být lídr týmu: „Vždycky vystoupí ve špatných časech. Zůstává klidný, netřese se. Fotbal se za posledních deset let výrazně změnil, je rychlejší, silovější. Kabina byla dřív mnohem tvrdší, pokud jste nepředvedli výkon, tak vás kouč a spoluhráči skoro zabili. Taky jsme dřív nezůstali u dvou tří piv, šli jsme do toho naplno. Dneska kluci tolik pivo rádi nemají, a když už, tak to dokážou kontrolovat. A když jsou schopni trénovat a předvádět výkony, tak žádný problém. Chceme, aby hráči odváděli maximum, mojí prací je každého zvedat a podporovat, ale zároveň mít na ně požadavky.“
Priske exkluzivně. O titulu, datech, jazykové bariéře i manželce v Iráku |
O sportovním řediteli Sparty Tomáši Rosickém: „Je klidný, na všech schůzkách dobře připravený. Jsme v kontaktu skoro každý den, sdílíme stejné hodnoty. Cítil jsem, že v prvním půlroce mého angažmá lidi pochybovali o projektu zahraničního kouče, ale on byl loajální, viděl, že děláme správné kroky. Držel mě od bojů s managementem ještě nad ním, což je taky důležité pro práci trenéra.“
O využití dat: „Jsou pro mě důležitým nástrojem, když dělám rozhodnutí. Ve Spartě máme tři analytiky, kteří se dívají na naše i soupeřovy zápasy, pak máme další ve skautingu, jiní sledují data z GPS z tréninku. Máme tedy spoustu dat, ale já hledám ta, která jsou relevantní pro náš styl hry. Po každém zápase máme velký report i porovnání s ostatními týmy, ale nemohu se podívat na všechno, musím si vybrat jen nějaká.“
O tom, co by poradil jiným trenérům: „Buďte sami sebou, jinak nemůžete vést lidi. Musíte přijmout, jací jste, že ne všichni vás budou mít rádi a ne se všemi vyjdete dobře. Musíte si užívat prostředí, ve kterém jste. A tvrdě pracujte, nejsou žádné zkratky.“
O svém trenérském snu: „Rád jsem na různé situace připraven, třeba v zápasech dělám věci, které mám vyzkoušené z tréninku, ale plán pro kariéru nemám. Ve fotbale jsem už skoro 30 let a vím, že je těžké plánovat váš další pohyb. Když začnu přemýšlet, že bych rád šel do Liverpoolu, Manchesteru United nebo PSG, tak bych ztratil soustředění na dnešek, na kterém jedině záleží. Pokud budu dělat svou práci dobře, možná přijde nějaký větší klub, ale do té doby si budu užívat čas ve Spartě.“