Hrdina Beneš se naposledy prosadil v dubnu letošního roku. Na Andrově stadionu přispěl k výhře nad pražskou Spartou 2:0. Předtím však čekal čtyřiatřicetiletý stoper na gól přes dva roky.
A můžete hádat, proti komu v listopadu 2019 rozvlnil síť. Ano, proti Mladé Boleslavi. A zápas znovu skončil remízou – 2:2.
Olomouci po bodovém zisku náleží dvanáctá pozice. V tabulce, která by se skládala pouze z posledních pěti odehraných mačů, by Hanáci byli dokonce čtvrtí.
Jenže doma se trápí. Od začátku ročníku vybojovali na svém stánku jediný bod z jedenácti. „Asi pro to momentálně vysvětlení nemám. Ligová sezona je v tomto zatím naprosto atypická. Nejsme to jenom my. Jsou to Budějovice, Boleslav, Baník… Je to zarážející, že týmy zatím sbírají body hlavně venku. Ale je potřeba to stabilizovat a po čtyřech bodech ze dvou venkovních utkání to potvrdit doma,“ myslí si Jílek. „Vysvětlení pro to nemám. Soutěž je obrovsky vyrovnaná a týmy možná venku nejsou pod takovým tlakem jako doma.“
V Boleslavi ale jeho mužstvo nemělo dobrý začátek. Sigmáci byli pozdě v soubojích a domácím dopřávali hodně prostoru. Už ve čtvrté minutě se parádním obstřelem prosadil Fulnek a o čtyři minuty později mohlo být ještě hůř, když naivní Trefilovu kličku nepotrestal ani Skalák, ani Ladra.
„Velká nespokojenost. Z naší strany to bylo lehkovážné, alibistické a běžecky neaktivní. K hráčům budu mít výhrady. Nemůžeme takhle riskovat. Podobné to bylo i v Budějovicích, kde toho soupeř nevyužil. Chybělo všechno. Agresivita, aktivita, kontaktnost. Marek Matějovský měl spoustu prostoru,“ věděl Jílek.
A tak se svým trenérským štábem rozhodl pro změnu na tříobráncový systém. Ke konci zápasu navíc vyslal hromotluka Beneše na hrot. Taktika, která slavila úspěch.
„Ve druhém poločase už jsme měli tlak, byť asi nebyl korunován tolika šancemi, jak bychom si představovali, ale dvě tři stoprocentní šance tam byly. Tam už měl náš výkon parametry,“ uznal Jílek. „Myslím, že Boleslav měla problémy v napadání a v organizaci horní trojice. Tím, že její halfbeci byli vázaní našimi halfbeky, tak nechodili tak vysoko. My jsme si mohli odskakovat středovými hráči,“ vysvětlil Jílek herní záměr. Sigma hrozila především ze vzduchu. Ať už Zmrzlý, či střídající Sláma posílali do vápna Boleslavi mnoho centrovaných míčů.
„Boleslav dobře zhušťovala střed. Po zemi se tam moc dostat nešlo. Hřiště navíc bylo nasáklé vodou, tam to může letět vždy v přihrávce. Když jsme se dostali do vhodné pozice pro centr, tak jsme to tam jen sypali, protože jsme museli jít za gólem. Už nebylo co vymýšlet v krajích,“ říkal Ondřej Zmrzlý.
Příští víkend ho a jeho spoluhráče čeká druhá Slavia. A kouč Jílek tuší, že se domácí trudná bilance bude překonávat těžko. „Příště hrajeme doma se Slavií a asi by bylo velkohubé říct, že ji porazíme, i když samozřejmě uděláme maximum pro to, abychom doma zvítězili. Čtyři body z venku musíme potvrdit doma, bez ohledu na soupeře,“ uzavřel Jílek.