„Myslím si, že to ani nehrozilo,“ hlásil z tureckého Beleku devětadvacetiletý fotbalista, nově minimálně na půl roku hráč polského Ruchu Chorzów, kam před pár dny navzdory spekulacím o možném návratu do Hradce zamířil na hostování.
Správné rozhodnutí?
Věřím, že ano, zatím jsem spokojený. Pochopitelně ale také zvědavý, jak to bude vypadat dál.
To hlavně proto, že Ruch nemá sezonu rozehranou právě nejlíp?
Přesně tak, pohled na tabulku to říká jasně. Přesto jsem zatím rád, že jsem se takhle rozhodl.
Z bývalých hradeckých hráčů jste do polské Ekstraklasy nezamířil zdaleka první, radil jste se s některými?
Radil. Hlavně s Petrem Schwarzem, se kterým jsem v Hradci dlouho hrál a který v Polsku působí už několik sezon (nyní v Slasku Wroclaw, jenž po podzimu ligu vede – pozn. autor).
Plzeňský záložník Vlkanova bude do konce sezony hostovat v Ruchu Chorzów |
Co vám na nabídku Ruchu říkal?
Nejdříve, že to není úplně ideální štace. Pak ale svůj názor změnil.
Z jakého důvodu?
Když se ukázalo, že Ruch jako nového trenéra získal Janusze Niedźwiedźa. Podle něj je to výborný trenér s úspěchy v nedávné minulosti hlavně s Lodží, kterou dotáhl do Ekstraklasy. A také záruka, že budeme hrát jiný fotbal, než Ruch hrál na podzim, i naděje, že by mi to mohlo sedět.
Potvrzuje se to?
Určitě. To, co po nás trenér chce, je něco úplně jiného, než co Ruch, jak jsem měl možnost vidět, hrál na podzim. Vypadá to zajímavě. Jsem rád, že jsem to zkusil.
Možností, kam jste mohl jít, bylo asi víc. Jak bylo těžké opustit Plzeň, špičkový český klub?
Bral jsem to tak, že chci hrát víc, než se mi to dařilo na podzim. A s Plzní jsem byl domluvený, že mě pustí, že mi nebude dělat problémy, což se potvrdilo.
Co bylo prioritou?
Chtěl jsem zkusit něco nového, nejlépe zahraničí, vyzkoušet jinou ligu.
Jaké jste měl reference o té polské, do níž jste se vypravil?
Velmi dobré. Polský fotbal jde nahoru, což je nejvíc vidět hlavně právě na Ekstraklase. Skvělé stadiony, výborní fanoušci, kterých chodí mnohem víc než v Česku, z toho plyne víc peněz, které se ve fotbale pohybují. I díky tomu, že jde o mnohem větší zemi. Jen tamnímu fotbalu stále chybějí body z evropských soutěží, takže kluby mají problém se v nich prosadit.
Ruch patří k slavným polským klubům s úspěšnou minulostí. Vnímáte to?
Abych pravdu řekl, tak jsem donedávna znal jen jeho název a nevěděl jsem, co má za sebou. Nyní už to vím. Vím, že má ve své sbírce hodně polských titulů, v zázemí stadionu to visí všude na zdech, i když ten poslední je starý asi několik desítek let. To ale nebrání tomu, že má velmi silnou fanouškovskou základnu.
Jak fanoušci snášejí současné postavení týmu v soutěži?
Hlavně je na nich stále vidět, jak s klubem žijí. Vychází to i z toho, že polský fanoušek je hodně zapálený pro svůj klub a je na něj hrdý. A také, že mu na jeho klubu záleží. Teď to je vidět i na tom, že v Turecku jsme vlastně díky fanouškům.
Jak to myslíte?
Ruch má velké fankluby polských příznivců po Evropě, ty z Anglie a z Německa nám tohle soustředění, na kterém jsme, prý zaplatily.
Předpokládám, že veškeré snažení klubu i fanoušků směřuje k jedinému cíli - k záchraně. Nebo se mýlím?
Určitě ne, všichni tady k tomu směřují. Pokud by to bylo jinak a kdybych nevěřil, že se to povede, tak bych do Ruchu asi nešel. Je ale pravda, že si všichni uvědomují současný stav, ztráta k záchraně je velká (Ruch má po podzimu 13 bodů, na čtrnáctého, který má o zápas méně, ztrácí 5 bodů, na třináctého, prvního nesestupujícího, ještě o bod víc – pozn. autor).
Odpovídá tomu i pohyb v týmu?
Určitě ano. O novém trenérovi jsem již mluvil, mění se i kádr, zatím nás tady je už asi šest nových.
Je v týmu někdo pro vás známý?
Vůbec nikdo, nikoho jsem neznal, je pro mě všechno nové. Zatím ale výborné – skvělá parta, která mě velmi dobře přijala.
V Turecku jste se potkal i se svými bývalými spoluhráči z Hradce, kteří tam jsou také na soustředění. Na stejném místě?
Úplně ne, máme to k sobě asi dvanáct kilometrů. Naštěstí když hráli zápas s Kyjevem, my jsme měli volno. Tak jsem si vzal taxíka a vydal se za nimi. Bylo to příjemné setkání.