Pátek byl u plzeňského okresního soudu dlouhý den. Berbra, hlavní postavu korupční aféry ve fotbale, obhajovali při závěrečných řečech tři advokáti. Na závěr navrhli zproštění ve všech bodech obžaloby.
Sám Berbr se svým posledním slovem vystoupil až odpoledne. S přestávkou mluvil přibližně hodinu a půl.
Berbrovi obhájci navrhli zproštění viny. Snažili se rozbít verzi státního zástupce |
„Připravoval jsem se na to. Nechci něco opomenout a být věcný. Vím, že mám možnost hovořit několik hodin, několik dnů, ale takhle to neudělám,“ začal.
Vzápětí přednesl tvrdá slova vůči jeho nástupcům ve vedení českého fotbalu předsedovi Petru Fouskovi a místopředsedovi Jiřím Šidliákovi.
„Vysvětlím kolektivní rozhodování. Místopředseda Šidliák s předsedou Fouskem podepsali výpověď ze smlouvy ze Sport Investem za dva miliony korun. Přitom smlouva měla automaticky končit za rok zdarma. Zaplatili dva miliony korun za ukončení smlouvy, která by do roka skončila. Prý museli zlikvidovat nevýhodně smlouvy. Ve stejný den, kdy vyhodili z okna dva miliony korun, se Sport Investem podepsali novou smlouvu za osmnáct milionů. Ani jeden z nich o tom neřekl výkonnému výboru. Asociaci mohli způsobit škodu celkem za dvacet milionů, tomu se říká zpronevěra nebo porušení povinnosti při správě cizího majetku,“ prohlásil Berbr.
Korupční aféra kolem Romana Berbra |
„Také podepsali navýšené smlouvy ze šesti milionů na 11,3 milionu korun s realizačním týmem národního mužstva. Dělá to na mě dojem, že mohli asociaci připravit o dalších 5,3 milionu korun. To je další sólojízda této dvojice. Kdyby státní zástupce chtěl, doklady mám u sebe, ale jednodušší bude si je vyžádat na svazu i se smlouvami se Sport Investem. Kdo se tomu bude chtít věnovat, ať se zaměří na data smluv. Ti mi budou kázat o mravech? Existuje podezření, že tahle dvojice vyvádí peníze z asociace bez vědomí výkonného výboru,“ podotkl Berbr.
Fousek se Šidliákem tvrdí, že při řešení nedošlo ani k porušení zákonů, ani předpisů asociace. „Osočovat z nějakých nekalostí vnímám jako snahu odvést pozornost od mediálně velmi sledované vlastní kauzy. Není to žádné překvapení, je to tradiční účelový styl Romana Berbra a pokus o diskreditaci, který uplatňoval vždy, ať už ve fotbalových funkcích nebo teď po dobu projednávání svého případu,“ pronesl předseda Fousek.
„Nařčení z vyvádění peněz právě od tohoto člověka je opravdu bizarní. V aktuálně probíhajícím řízení je obžalován ze zpronevěry prostředků plzeňského svazu, brzy bude nařízeno hlavní líčení v kauze Dezinfekce, kde je rovněž hlavním obžalovaným, a o vrácení neoprávněně vyplacených odměn v řádu milionů korun je žalován společností STES,“ poznamenal Šidliák.
Paradoxní, že se mě snaží pošpinit Berbr, reaguje Fousek na jeho slova ze soudu |
K současnému vedení fotbalové asociace a to konkrétně ohledně výběrového řízení na televizní přenosy z amatérského fotbalu mířila další Berbrova slova.
„Opět doporučuji si prohlédnout smlouvu. Doneslo se k mně, že první výběrové řízení zrušili, protože vyhrála firma, kterou nepotřebovali. Najali stejnou firmou, s kterou smlouvu rozvázali a za stejných finančních podmínek, jaké byly předtím. Dělá to dojem, jako kdyby zcela záměrně vyvedli z asociace další dva miliony korun,“ řekl Berbr.
Co ještě od Berbra v jeho závěrečné řeči zaznělo.
O své moci na asociaci. „Byl jsem místopředsedou asociace, měl jsem pravomoci. Za sněhuláka jsem zvolený nebyl, byl jsem zvolený místopředsedou. Bylo řečeno, že neexistuje směrnice, která by dávala možnost rozhodovat tak, jak jsem to dělal já. Kdo mě znal, nemůže uvěřit tomu, že bych si potřeboval upevňovat moc tím, že doporučím výměnu rozhodčích v amatérské soutěži. Tomu by nevěřil ani můj největší odpůrce. Hledáme problém tam, kde není.“
O spolupracujícím obžalovaném Grímmovi. „Tomáš Grímm bojoval o příznivý trest. Policie ho tlačila k informacím proti mně, ale nebylo co. Trvám na tom, že jsem nebyl členem zločinecké organizace, ani nevím, že by taková existovala. Nemluvil o ní ani Tomáš Grímm, byť přijal dohodu o nižším trestu.“
O údajné zpronevěře na plzeňském svazu. „Bylo to moje dítě, žádná škoda nevznikla. Když jsem nastoupil do funkce, začínali jsme se 400 000 korun, končil jsem na čísle 15 milionů ve prospěch plzeňského svazu. Jak mám lépe vysvětlit, že faktura Zempolu se upravovala proto, že ji chtěla upravit kontrolní komise? Neměnil se obsah věcí, nezmenšovala se, nezvyšovala, jen se doplnila slova o mládeži a rozhodčích.“
O soudním líčení, která trvá už přes rok. „Není legrace o někom říci, že řídí mafii. Mám toho dost, abych se vyjadřoval pořád dokola. Byl jsem tu každý jednací den celý rok. Bylo tady přes padesát svědků, jen jeden vypovídal proti mně. Byl to novinář. Je to potvrzení moji viny? Když to pojmete normálním selským rozumem… Nebo padesát svědků lhalo? Pak si zaslouží trest někde na ostrově.“
O zločinecké organizaci, jejíž měl být hlavou. „Kdo ji založil, kdy byla založena a za jakým účelem? Káník asi ne, byl mimo systém. Grímm byl rozhodčí, asi bych ho nerespektoval já. Rogoz? Byl v klubu, těžko ovlivní jiné kluby. Podle obžaloby to vycházelo na mě. Opravdu si myslíte, že je někdo, kdo tomu je schopný uvěřit? Že bych ji založil čtyři kola před koncem, aby postoupil Vyšehrad, pak ji opustil a fungovala beze mě? Všude je napsáno, že jsem si tím upevňoval svou pozici místopředsedy. To opravdu ne.“
O podplácení, které je mu kladeno za vinu. „To je pro mě největší hlavolam. Jako zakáadající člen organizace koho bych uplácel, nemělo by to být obráceně? Uplácel bych rozhodčí? Komisi rozhodčích, když v ní byli lidé, které jsme si vybíral? Nebo tu republikovou Chovance? Stoprocentně vím, že jsem nepotřeboval nic někomu dávat nebo něco slibovat.“
O medializaci případu. „Chápu, že se to některým novinářům zpočátku líbilo, byli v očekávání. Sázky, konspirace. Získávali informace od policie nebo státního zastupitelství. Časem začala informace předávat asociace s jeho tichým souhlasem. Televize dělala diskuzní pořady, jak je to všechno hrozné a jak to bude lepší za nové vlády. Do pořadů chodili lidé, kterým vypadl mozek, ztratili paměť. Novinářům vadilo, že ve funkcích byli bývalí rozhodčí. Přitom všichni novináři vědí, že bývalí rozhodčí jsou nejpracovitější skupina.“
O současném vedení asociace. „Výkonnému výboru samotní členové říkají nevýkonný výbor, je tam chaos, pije se v reprezentaci, pije se mezi rozhodčími, vedení není schopné sehnat žádné peníze. Fousek a Šidliák zřejmě odčerpávají peníze. Ty nejsou, pracovníci nejsou, nikdo nic neřídí, ale novináři hledají problém ve mně. Jejich neobjektivita byla v počátku velmi neúnosná, neúnosné bylo i předávání informací ze spisu, ale nikoho kompetentního to nezajímalo. Dobře se to čte, ale jsou li vymyšlené informace osobní, je to velký rozdíl. Proces je dlouhý, ani já si nevzpomínám na všechny mé připomínky. Pravda je totiž vůbec nejobtížnější, co lze lidem předložit.“
O svém závěru. „Snažil jsem se co nejvíc, abych vysvětlil, že prostředí ve fotbale není tak špatné, jak by to někteří chtěli vidět. Celý případ byl udělaný státním zastupitelstvím na zakázku. Návrh trestu je pomstychtivý. Měl jsem doporučit výměnu rozhodčích ve třech utkáních a údajně zpronevěřit peníze, obrázek si udělejte sami. Vezměte v potaz, co jsem jako člověk musel zažít za to, že jsem dal pokyn k výměně rozhodčích. Hlas každého člena senátu má stejnou váhu, pamatujte na to, až o mně budete rozhodovat. Jsou zde lidé, kteří mají většinu aktivního života ještě před sebou, já mezi ně už bohužel nepatřím. Děkuji, že jste mě poslouchali a snad i vnímali.“