Kolik stojí lidský život? V Česku jen 240 tisíc korun

Pokud nevíte, kolik stojí život, tak zákonodárci v tom mají jasno. A domníváte-li se, že jeden ztracený život rovná se miliony či desítky ba i stovky milionů korun, domníváte se špatně.

Občanský zákoník určuje cenu života od 85 tisíc do 240 tisíc korun. Záleží na vašem vztahu k člověku, který zemře cizím zaviněním. Bude-li se to váš blízký příbuzný (manžel, dítě, rodič, sourozenec), máte podle občanského zákoníku nárok na jednorázové odškodnění ve zmiňované výši.

"V případě usmrcení se převážná část praxe drží toho, že částky uvedené v občanském zákoníku nelze navyšovat, i když se objevují i názory opačné. Problém je, že toto ustanovení je poměrně nové, účinnosti nabylo až k 1. květnu 2004 a předtím chybělo úplně," doplňuje právník Jan David.

Vdova a dvě děti dostanou 720 tisíc korun

výše jednorázového odškodnění za škodu usmrcením Za škodu usmrcením náleží pozůstalým jednorázové odškodnění, a to a) manželovi nebo manželce 240 000 korun, b) každému dítěti 240 000 korun, c) každému rodiči 240 000 korun, d) každému rodiči při ztrátě dosud nenarozeného počatého dítěte 85 000 korun, e) každému sourozenci zesnulého 175 000 korun, f) každé další blízké osobě žijící ve společné domácnosti s usmrceným v době vzniku události, která byla příčinou škody na zdraví s následkem jeho smrti, 240 000 korun. § 444 odst. 3 občanského zákoníku

Představte si, že řidič na přechodu pro chodce zabije muže - manžela a otce dvou dětí. Podle občanského zákoníku bude mít vdova i obě děti nárok na jednorázové odškodnění ve výši 720 tisíc korun, každý z nich může požadovat 240 tisíc korun. V případě, že zemřelý měl sourozence a žijí i jeho rodiče, mohou jednorázové odškodnění za škodu usmrcením nárokovat i oni.

Zemře-li živitel rodiny, znamená to pro pozůstalé významný zásah do rodinného rozpočtu, ztrátu jednoho příjmu. Pozůstalí pak mají právo na viníkovi žádat odškodnění ve formě náhrady nákladů na výživu pozůstalých. Při výpočtu výše náhrady se vychází z průměrného výdělku zemřelého. Občanský zákoník neurčuje, po jak dlouhou dobu bude viník náklady hradit, nicméně se má za to, že se jedná o dobu, po kterou by k tomu byl povinen zemřelý - například u dětí do 18 let jejich věku nebo do ukončení studií.

Pozůstalí mohou po škůdci též požadovat náhradu nákladů spojených s léčením (např. poplatky za pobyt v nemocnici, náklady na léky), a to v případě, kdy jejich příbuzný na následky úrazu nezemřel ihned, ale až po určité době strávené v nemocnici. Při usmrcení musí viník též uhradit přiměřené náklady spojené s pohřbem.

pojistné plnění z povinného ručení Řidiči z našeho příkladu by měla částku 720 tisíc korun, které musí pozůstalým zaplatit jako jednorázové odškodnění za škodu usmrcením, uhradit pojišťovna z povinného ručení. Ovšem jedná se o obecné konstatování, pojišťovny ke každému případu přistupují individuálně. "Vzniká také nárok na zaplacení nákladů, které jsou spojené s pohřbem a ke kterým patří např. příspěvek na smuteční ošacení nejbližších, náklady s pohřbem a náklady s pořízením pomníku," doplňuje Václav Bálek, tiskový mluvčí České pojišťovny.

Bolestné určí lékař podle bodového ohodnocení

Právo na náhradu škody na zdraví máte i v případě, kdy vás někdo zraní.

Příklad: Mladý muž je přepaden a zbit. V pracovní neschopnosti stráví tři měsíce, z toho 14 dní se musí léčit v nemocnici. Policie pachatele dopadne.

Především má poškozený při škodě na zdraví nárok na jednorázové odškodnění bolesti a ztížení jeho společenského uplatnění. Jaká bude jejich výše, určuje vyhláška ministerstva zdravotnictví č. 440/2001 Sb.

promlčecí doba "Poškozený musí svůj nárok uplatnit v promlčecí době, tedy ve dvouleté lhůtě ode dne, kdy se dozví o vzniku škody a o její výši, jakož i o tom, kdo za škodu odpovídá. U škody na zdraví se však jednotlivé nároky považují za dílčí práva samostatné povahy. To má za následek, že počátek běhu lhůty je u každého nároku jiný. Například u bolestného to může být den propuštění z nemocnice, zatímco u ztížení společenského uplatnění při stabilizaci stavu klidně i rok po škodné události." advokát Jan David

Výše odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění se stanoví na základě bodového ohodnocení, které ve znaleckém posudku vystaví poškozenému zdravotnické zařízení. Hodnota jednoho bodu je nyní 120 korun. Například bolestné za zlomené žebro má podle vyhlášky hodnotu 15 bodů, tedy 1 800 korun.

Vzhledem k tomu, že muž z našeho příkladu byl v pracovní neschopnosti, má právo po škůdci požadovat náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti, která činí rozdíl mezi jeho průměrným výdělkem před úrazem a nemocenským, které bude po dobu pracovní neschopnosti pobírat.

Případně může poškozený požadovat i náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo invaliditě, což je rozdíl mezi průměrným výdělkem před úrazem a výdělkem, který bude mít po úrazu s připočtením případného invalidního důchodu.

Mladý zraněný muž má také právo po škůdci žádat náhradu účelných nákladů spojených s léčením jeho úrazu.

Není-li možná dohoda se škůdcem, obraťte se na soud

Aby byl poškozený se svým nárokem úspěšný, musí vědět, kdo za škodu odpovídá. Jinak se ničeho nedomůže.

"Výjimkou snad může být případ odpovědnosti z provozu vozidla, kde i v případě, že škůdce není znám, dostane se poškozenému odškodnění za poškození zdraví z garančního fondu České kanceláře pojistitelů," upřesňuje právník Jan David.

Znáte-li škůdce a nedojde-li mezi vámi k vzájemné dohodě, nezbude vám nic jiného, než se obrátit na soud s žalobou o náhradu škody.

"Soudní poplatky se v případě škody na zdraví nehradí. Poškozený platí jen náklady spojené s právním zastoupením, které v případě, že bude ve věci úspěšný, bude po skončení řízení povinen zaplatit škůdce. Zde však pozor, náhrada nákladů řízení přiznaná soudem se nemusí rovnat sumě, kterou poškozený zaplatil svému advokátovi," vysvětluje David.

Nezaplatí-li vám škůdce přisouzenou částku v soudem stanovené lhůtě (např. do 15 dnů od právní moci rozsudku), můžete se částky domáhat výkonem rozhodnutí nebo exekucí.

Co je to škoda na zdraví

škoda na zdraví v občanském zákoníku Práva (nároky) u škody na zdraví upravuje občanský zákoník v § 444 -§ 449a. Práva reparační (§ 445 a násl. OZ): - právo na náhradu za ztrátu na výdělku, a to jednak po dobu pracovní neschopnosti, jednak po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě - právo na ztrátu na důchodu - právo na náhradu účelných nákladů spojených s léčením - právo na náhradu nákladů pohřbu - právo na náhradu nákladů na výživu pozůstalých Práva satisfakční  (§ 444 OZ): - bolestné - ztížení společenského uplatnění - právo na odškodnění v případě usmrcení

Škodou na zdraví se rozumí újma, která je způsobena pracovním úrazem, nemocí z povolání nebo jiným poškozením zdraví.

Odškodné platí ten, kdo za škodu odpovídá. V případě ublížení na zdraví to je v civilním životě sám škůdce.

Jiná situace nastává například, pokud při operaci selže lékař. V takovém případě odškodné zaplatí zdravotnické zařízení.

Stane-li se vašemu dítěti úraz při vyučování, odškodné žádejte po škole.

Lidé zatím nároky za škodu na zdraví příliš neuplatňují

Podle zkušeností právníka Jana Davida je u nás povědomí lidí ohledně uplatnění práva z odpovědnosti za škodu na zdraví ve srovnání se zahraničím stále ještě poměrně nízké.

"I mé kauzy většinou obsahovaly mezinárodní prvek, žalující stranou vůči našemu subjektu byl cizinec, " doplňuje David.

V poslední době i díky medializaci některých případů se však pomalu situace začíná měnit, a to i ve vztahu ke zdravotnickým zařízením.