Podnikání jako OSVČ na základě živnostenského oprávnění i podnikání prostřednictvím obchodní korporace, zejména tedy s.r.o., má svoje pozitiva i negativa.
“Vždy záleží na mixu různých variant, ale jasně vyplývá, že chce-li někdo optimalizovat odvody, raději si založí s.r.o. a udělá sám sebe zaměstnancem s minimální mzdou,“ říká předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků Karel Havlíček. OSVČ je podle něj zase administrativně jednodušší, zejména pokud podnikatelé uplatňují výdajové paušály. A v určitém případě má i nižší odvody daně z příjmu.
1 Právní pohled: živnostník ručí celým svým majetkem
OSVČ: Osoba, která začíná podnikat od nuly, zpravidla volí primárně formu podnikání jako OSVČ. Proces získání oprávnění k podnikání je velmi jednoduchý, poměrně rychlý a navíc daňové nastavení (v závislosti na typu profese) je velmi snadné.
Na druhou stranu si živnostníci mnohdy neuvědomují některá rizika. Především svoji odpovědnost, kdy za případnou škodu mohou zaplatit celým svým majetkem. „Je tedy dobré posoudit, v jakém oboru podnikám, jaké mám zákazníky a jak velká může být případně škoda, kterou způsobím, a tedy jak se tato škoda může dotknout mého majetku a majetku mé rodiny,“ radí Karel Havlíček.
Bude-li podnikatel například prodávat noviny, pak je riziko škody poměrně malé, na druhou stranu je celá řada jiných oborů, ve kterých je riziko škody výrazně vyšší a jeden špatný krok či pouze opomenutí může mít likvidační důsledky na rodinný rozpočet.
s.r.o.: Oproti tomu podnikání ve formě s.r.o. je administrativně složitější a v řádech jednotek tisíc korun i finančně náročnější, ale přináší podnikatelům obrovský benefit v přenesení rizika na společnost.
Jak už název napovídá, společníci ručí za společnost pouze do výše nesplaceného základního kapitálu. Pokud je základní kapitál zcela splacen, tak v případě, že společnost bude povinna nahradit škodu, nebude možné úhradu této škody požadovat po společnících.
Odpovědnost statutárních zástupců sice dotčena není, avšak zákon stanovuje poměrně velmi úzký okruh možností, kdy lze statutárního zástupce s.r.o., tedy jednatele, postihovat na jeho osobním majetku. Jsou to tyto případy:
- porušení péče řádného hospodáře a jeho odpovědnosti vůči společníkům
- porušení povinnosti podat dlužnický insolvenční návrh
- odpovědnost se společností vůči jejím věřitelům
Založení společnosti je levné a jednoduché
Díky harmonizaci evropských předpisů se zjednodušil proces založení společností. Snížily se náklady na založení společnosti i minimální výše základního kapitálu, která dnes u s.r.o. činí pouhou jednu korunu.
„Založení s.r.o. se základním kapitálem ale úplně nedoporučuji, neboť taková společnost nebude mít dostatek finančních prostředků na pokrytí zřizovacích výdajů, a bude tedy nucena řešit finanční operace vkladem dalších peněžních prostředků. Zároveň je výše v podobě jedné koruny nepříliš důvěryhodná vůči potenciálním obchodním partnerům,“ říká Karel Havlíček a doplňuje, že ačkoliv základní kapitál o solventnosti společnosti nic nevypovídá, mezi lidmi je stále zažitý názor, že podle výše základního kapitálu lze odhadnou její serióznost.
Dále se u zakládání společnosti snížila administrativní zátěž. U notáře lze s.r.o. nejen založit, ale takzvaným přímým zápisem i zapsat do obchodního rejstříku. „Tato možnost je jistě příjemnou změnou, nicméně při zohlednění celého procesu založení společnosti lze najít ještě mnoho bodů ke zlepšení. Pokud lze například v Estonsku založit s.r.o. v řádu minut či hodin, tak máme ještě co dohánět. U nás totiž běžný čas na založení odpovídá zhruba dvěma až třem týdnům,“ dodává předseda asociace Karel Havlíček.
2 Daňový pohled: paušál u OSVČ šetří administrativu
Záleží, na tom, jaký režim si OSVČ zvolí. Pokud uplatňuje paušál, tak ten administrativu skutečně šetří. Ale pokud živnostník nevyužívá výdajový paušál, je administrativní úleva minoritní. Navíc pokud je OSVČ současně plátcem DPH, má kontrolní hlášení a přiznání prakticky stejně jako s.r.o., agenda je to naprosto identická.
„Má-li k tomu OSVČ třeba i jen jediného zaměstnance na poloviční úvazek (prodavačku v koloniálu na vsi, s níž se střídá), pak na něj dopadá kompletní personální agenda včetně kategorizace prací, hygieny, měření hluku a pochopitelně agenda mzdová, která je u nás skutečně složitá,“ podotýká Karel Havlíček.
Daňová optimalizace
U právnické osoby (s.r.o.):
- jednodušší optimalizace základu daně (i díky vedení podvojného účetnictví)
- daňová sazba 19%
- Pojištění - bude sám sobě zaměstnancem, takže bude odvádět sociální a zdravotní pojištění jako zaměstnanec a zároveň jako zaměstnavatel. V případě, že si bude vyplácet minimální mzdu ve výši 11 tisíc korun, lze v minimálním režimu platit pouze zdravotní pojištění, které vyjde na 1485 korun (4,5 % jako zaměstnanec a 9 % jako zaměstnavatele ze mzdy). Pro sociální pojištění chybí minimální vyměřovací základ, kterým je u zdravotního pojištění právě minimální mzda. Neplacení sociálního pojištění se ale zase odrazí na výši důchodu.
U OSVČ:
- Daň z příjmu je 15 %, stejně jako u zaměstnanců, avšak OSVČ platí více na zdravotním a sociálním pojištění než zaměstnanec (bez započtení příspěvku zaměstnavatele).
- Pokud OSVČ využije paušál je v roce 2017 dvojí, přechodný, systém. Buď se rozhodne využít zatím ještě vyššího stropu (do dvou milionů korun příjmů), ale nemá nárok na slevy na děti a manžela/ku. Nebo si odečte slevy na děti a manželku, ale v takovém případě se ho týká strop příjmů do jednoho milionu korun za rok. Od roku 2018 bude možné paušál uplatnit pouze v případě ročního příjmu do jednoho milionu korun.
- Paušály se pohybují v rozpětí od 30% uplatnění výdajů například u pronájmu až po 80 % u řemesel a zemědělské výroby. Nejčastěji využívaným paušálem je patrně 60 % (volné, vázané i koncesované živnosti).
- Na sociálním a zdravotním pojištění zaplatí živnostník minimálně 3 967 korun. Minimální sociální pojistné je letos stanoveno na 2 061 korun měsíčně a minimální zdravotní pojistné na 1 906 korun. Většinou však platí více podle daňového přiznání. (Pro srovnání: zaměstnanec s minimální mzdou 11 tisíc korun odvede za sebe na pojistném celkem za měsíc 1 210 korun, tedy o 2 757 korun méně než živnostník. Je to 4,5 % ze mzdy na zdravotní pojištění a na sociální 6,5 %.)