J. H., Ostrava
Zákon o cestovních náhradách ukládá zaměstnavateli povinnost uhradit zaměstnanci zvýšené náklady souvisící s pracovní cestou, na něž předloží příslušné doklady. Mezi tyto náklady patří i náklady na místní dopravu. Základní skutečností pro rozhodování o poskytnutí náhrady je správné stanovení pravidelného pracoviště. Pokud nebylo sjednáno pravidelné pracoviště, vychází se ze znění pracovní smlouvy, v níž je uvedeno místo výkonu práce.
Pravidelné pracoviště může být vymezeno úžeji, než se uvádí místo výkonu práce v pracovní smlouvě. Například v pracovní smlouvě je uvedeno jako místo výkonu práce Praha nebo Ostrava, ale jako pravidelné pracoviště je určeno třeba Praha l, Václavské nám. č. 20. V takovém případě je povinností zaměstnavatele uhradit zaměstnanci i náklady za MHD, které použil v souvislosti s pracovní cestou. Adresa pravidelného pracoviště může být totožná s adresou místa výkonu práce sjednané v pracovní smlouvě, ale obvykle se jí používá, když zaměstnanec v rámci svých pracovních povinností navštěvuje několik míst v různých katastrálních obcích.
Z dotazu nevyplývá, že by zaměstnavatel určil zaměstnanci pravidelné pracoviště a jako místo výkonu práce byla určena Ostrava, čímž se míní celá katastrální obec, a pak nevzniká nárok zaměstnanci na proplácení náhrady za použitou MHD. Zaměstnavatel v uvedeném případě nemá povinnost hradit zaměstnanci náklady spojené s místní dopravou. Proto má-li zaměstnanec síťovou jízdenku, je pro něho výhodnější jí použít, protože je jeho soukromou záležitostí, jak se na přechodné pracoviště v obci dopraví.