„Znovu to tak vyšlo,“ zadrmolí nevýrazný mladík z Kysuckého Nového Mesta. Jeho cílem není na sebe upozorňovat. I když během maratonu v O2 areně přilákal pozornost vskutku náramně.
Sparta – Třinec 2:3P. Historický obrat posílá hosty do finále, hrálo se 122 minut |
V čase 121:46 ukončil druhý nejdelší zápas v historii soutěže. Třinec ve čtvrtém prodloužení triumfoval poměrem 3:2.
„Nevím, co jsem zažil, po gólu jsem měl blackout a vážně netuším, co se ve mně odehrávalo. Jen jsem zamířil k fanouškům a slavil se spoluhráči,“ popisoval klíčový moment s nevěřícným výrazem.
Nevadí, když se opřu? Vyždímaný Kacetl opět podržel Třinec: Už mě braly křeče |
„Ani jsem netušil, kde byl puk. Viděl jsem, že tam byla nějaká rotace mezi Danem Kurovským a Marianem Adámkem, najednou jsem měl otevřený prostor do brány, povedlo se mi tam uvolnit a doufal jsem, že se ke mně puk dostane, což se i stalo,“ dovyprávěl příběh jedné ze svých životních chvil člen početné slovenské enklávy v řadách Ocelářů.
Tu tvoří hned sedm hráčů. Drtivá většina z nich je nedílnou součástí největších úspěchů. Navíc Marko Daňo s Liborem Hudáčkem vévodí týmové produktivitě, a pokrývají tak nižší bodový příspěvek jiných výrazných jmen.
„Rozhodovat ale může kdokoli a je fakt jedno, od koho střela přijde,“ reaguje Roman, kterého si Slezané také vychovali. Absolutně nesobecký přístup a absence jakýchkoli hvězdných manýrů dokonale symbolizuje, na čem si šampioni zakládají a co je činí tak nezdolnými.
Nejspíš i proto právě oni zlomili čekání na zvrat série z 0:3 na 4:3. Ve čtvrtfinále poznali cestu za takovým obratem z druhé strany, když Budějovice pustili zpátky do hry.
Než právě čtyřiadvacetiletý forvard v závěrečném klání dával vítěznou branku v 50. minutě. Kdo ví, třeba Motor inspiroval favorita k otočce, kterou právě zaskočili tuzemskou hokejovou scénu.
Slibný pokus, dál bez průlomu. Extraliga čeká na dokonalý comeback. Proč? |
„Všechny zápasy byly vyrovnané, karta mohla vyjít jinak, ale vyšlo to takhle. My víme, co dokážeme,“ hlásil Roman, jenž se zúčastnil už dvou světových šampionátů a třeba se předvede i letos v Praze a Ostravě.
Mentální nastavení asi nepřekvapí, klišé o chození od zápasu k zápasu slýcháme často. No, tohle spojení se také neomílá jen tak náhodou. Byli to právě ostřílení Oceláři, kteří dovedli udržet fungující nastolenou hru a díky ní bez nadsázky zázračně postoupit.
„Stále jsme si věřili, je to ten charakter, který jsme ukázali v průběhu celé série. Ta byla ohromně náročná. I v kabině ale padlo, že víme, že to můžeme dotáhnout až sem. A v sedmém zápase už se může stát cokoli,“ prozradil centr, který momentálně operuje na křídle.
Nejdřív desetiny, pak milimetry. Cíl jsme nesplnili, cítím prázdnotu, smutní Řepík |
A děkoval i soupeři. Za nezapomenutelnou a atraktivní sérii, která „měla všechno“. Byla tak nesmírně vyrovnaná, že si snad ani jiný závěr nezasloužila.
„Všechno bylo nadoraz. V situaci, kdy se hraje takhle dlouho, už člověk ani neví, jestli síly má nebo ne, jen do toho jde naplno a jede postupně střídání za střídáním.“
Víc už z Romana ani během rozhovoru dostat nešlo, vlastní osobou se nezabýval tak jako týmem: „Důležité je, že máme šanci bojovat a jít dál.“
Otázkou je, jak na tom teď Slezané budou se silami.
Čas 59:59,8. Základní hokejová poučka: O Třinci nikdy nepochybujte! |
„Únava už půjde stranou,“ odmítá Roman rezolutně jakékoli pochyby. „Nastavíme se tak, že jdeme zase do boje.“
Pardubice po veškeré zábavě u obrazovek už jistě doufají, aby finále nehrály na sedm zápasů. Mají se před kým mít na pozoru.