Byl to pro ně jeden z klíčových zápasů šampionátu. Po bodu, který Poláci urvali proti Lotyšsku, chtěli přidat další body proti Francii. Nepovedlo se, prohráli 2:4.
Francouzi porazili Polsko, obhájci bronzu poprvé bodovali naplno |
Zabrali totiž až poté, co prohrávali 0:3 a trenér Robert Kalaber se rozhodl pro výměnu brankáře.
Stáhl Johna Murrayho a mezi tři tyče poslal Fučíka. Český gólman, který teprve dva dny před začátkem šampionátu dostal do rukou polský pas, svůj tým držel. Sice rychle inkasoval v oslabení, ale pak svým výtečným zákrokem, kdy vychytal Stephana da Costu, Poláky probudil.
What a save by Fucik!!! https://t.co/TIGUybzSJO
„Pro mě to byl důležitý moment, dostat se i tímto zákrokem do hry. A myslím, že to mělo i psychologický dopad na náš tým. Dali jsme gól, vzápětí druhý. Tahle akce, jak věřím, měla vliv na to, že jsme se mentálně vrátili do zápasu. Bohužel to nestačilo,“ litoval třebíčský rodák.
A jaké měl pocity z prvního vystoupení v Ostravě?
„Nebýt toho, jak to skončilo, je to krásné. Byl to pro nás důležitý zápas. Mám to odsud dvacet minut domů do Havířova, vysněný debut přišel, jen bych si ho rád představoval jinak a zazpíval si i polskou hymnu. Trošku jsem na to čekal, že aspoň jednou si tady hymnu s klukama zazpíváme. Nic není ztracené, jedeme dál!“ burcoval.
Pochází z Česka, na MS chytá Polákům. Čekání na pas bylo stresující, líčí Fučík |
Ale svůj minizápas jste vyhrál 2:1, což?
Jak to povědět... Jsem tu, abych pomohl týmu. Polsko mi dalo šanci pokračovat v kariéře, jsem tam ohromně spokojený a chtěl bych mu to nějak vrátit. Nemám takovou euforii, jakou bych očekával po debutu.
Je těžké naskočit do oslabení? Je to pro gólmana vůbec to nejhorší?
Nevím, jestli to nejhorší. Na druhou stranu mám jistotu, že šance hned přijdou, že se do zápasu dostanu rychle. Je to vždycky padesát na padesát, to vám řekne každý gólman. Potřeboval jsem pět, šest minut, abych pochopil, o co jde, a začal se pořádně soustředit na to, co dělám celou sezonu.
Kdy vám trenér řekl, že půjdete do hry?
Nechtěli jsme to dělat narychlo, počkali jsme do reklamní pauzy. To bylo dobré, v klidu jsem si to připravil, neměl jsem žádné nervy. Ze strany trenéra to byl dobrý tah, že to takhle udělal.
V mix zóně jste dával rozhovory více než půl hodiny. Zažil jste už někdy takový zájem?
Asi ne, nebudu lhát. Už jsem to zmiňoval. Sám o sobě vím, že jsem úplně no name, možná ve své době, kdy mi bylo 19, 20 let, se možná o mě v médiích mluvilo jako o nějakém talentu, který je jedním z více gólmanů v nějakém žebříčku. Poté, co jsem se ukryl v Polsku, nikdo o mně dlouho asi neslyšel. Je to takový šok, zájem médií a celkově, třeba známých, kteří ani nevěděli, že ještě pokračuju v kariéře. Někdy opravdu směšné momenty.