Zase ukázal, co pro něj znamená národní tým. Přijel po hořkém vypadnutí z Bostonu, tentokrát ho dokonce trápila zraněná kyčel. Když odjížděl, slyšel od vedení klubu: „Musíš na operaci.“
Jenže cítil, že může s reprezentací dosáhnout něčeho unikátního.
A podařilo se.
Pro jediný zásah na turnaji si nemohl vybrat lepší chvíli. V padesáté minutě finále se Švýcarskem trefil zlatý gól. Typicky z levého kruhu, po nápřahu, přesně k tyči.
„Dlouho jsme na titul čekali, nemohl přijít v lepší čas. Jak pro nás, tak i fanoušky, kteří v hledišti vytvářeli výtečnou atmosféru,“ děkoval.
Když viděl, že do té doby neomylný Genoni v brance na jeho ránu nedosáhl, hned se otočil a namířil si to zpět do středního pásma. Začal křičet, klekl na kolena. Pak se k němu přidali zbylí čtyři spoluhráči.
Pastrňákova rána do srdce ukončila sny o zlatu, reagují švýcarská média |
„Myslel jsem, že se v životě na kolena po gólu nedostanu, ale emoce zkrátka byly takhle velký! Ani nevím, že ve mně takové jsou,“ divil se.
Češi si celý zápas zakládali na jisté obraně, švýcarské hvězdy nepouštěli do nebezpečných situací, byť několikrát divákům v O2 areně pořádně zatrnulo.
„Byl to vyrovnaný zápas, samozřejmě bychom si přáli trošku klidnější průběh, ale takové je finále. Nakonec rozhodl signál z buly. Jsem rád, že vyšel,“ vrátil se ke gólu.
Po něm udělal na ledě ještě kolečko, aby zamával svým nejbližším. „Jsem neskutečně rád, že jsem se jim mohl ukázat, navíc doma. Ale upřímně jsem nevěděl, kde sedí. Podle mě tam ani neseděli!“ zavtipkoval.
Podobně jako před dvěma lety, kdy se přidal k Jalonenově družině až v průběhu šampionátu a zcela obrátil náladu v kabině, si i tentokrát musel zvyknout na zcela jiný systém, než na jaký je z Bostonu zvyklý.
Na led se dostával i na konci zápasu, kdy musel se spoluhráči bránit hubený výsledek. Skákal rybičky po kotouči, aby ho posunul za modrou čáru, blokoval ostré střely soupeřů.
Kdo by to byl čekal, že fanoušci národního týmu uvidí Pastrňáka hrát past ve středním pásmu!
Pastrňákova rána do srdce ukončila sny o zlatu, reagují švýcarská média |
„Přišel jsem do nového systému, k trenérovi, kterého jsem neznal. Trošku mi dělalo problém si zvyknout, zabralo mi to nějaký čas. Ale věřil jsem taktice jako všichni ostatní, musel jsem se podřídit. Góly jsem nedával, ale nad tím jsem vůbec nepřemýšlel,“ přiznal.
Na Stanley Cup sice dál čeká, titul mistra světa už mu ale nikdo nesebere.
„Jsem neskutečně pyšný, šťastný. Přišel jsem do neskutečné party, kluci to pro mě a Zachyče udělali strašně jednoduché, hned jsme zapadli. Těšíme se na oslavy, teď si je pořádně užiju!“