Tři kontinenty, desítky zemí a nejrůznější paleta materiálů od papíru a keramiky přes sklo a exotické dřevo až po palmové listy nebo šustí. Celkem je k vidění 70 betlémů od takřka miniaturních až po rozměrné a bohatě zdobené scenérie. Pocházejí od soukromých sběratelů i ze sbírek třebechovického muzea.
Betlémy z Latinské Ameriky nesou rukopis indiánských kultur. Na první pohled zaujmou pestrou barevností a charakteristickým oblečením i doplňky, jako jsou třeba bolívijské buřinky. Návštěvníci si mohou prohlédnout jesličky z Mexika, Peru či Ekvádoru ze dřeva, terakoty, kukuřičného šustí a dalších materiálů. Od jezera Titicaca pochází keramický betlém.
800. výročí betlémůVýstava v třebechovickém muzeu potrvá do začátku listopadu 2024. Vznikla u příležitosti 800. výročí od postavení prvních jesliček. František z Assisi v roce 1223 přinesl do jeskyně nedaleko italské obce Greccio jesle vystlané senem a postavil k nim volka s oslíkem. O vánoční noci kněz u malého oltáře sloužil mši a František vysvětloval evangelium. „Akce měla úspěch a opakovala se v dalších letech. Stavění betlémů se z Toskánska začalo šířit do dalších evropských zemí a díky misionářům i do zámoří. Například do Mexika přivezli františkáni první betlém v roce 1524,“ objasňuje kurátorka výstavy. |
Přenosné jesličky z And
Zajímavostí je přenosný betlém, takzvaný retablos, z Bolívie vyrobený z hmoty, kterou tvoří bramborová mouka, sádra a lepidlo. Umístěný je v dřevěné skříňce.
„Retablos vznikly v 18. století, kdy obyvatelé And přecházeli hory a chtěli s sebou mít nějaký oltář pro náboženské rituály, aby si zajistili dobrou úrodu a chov zvířat. V bedýnkách byl většinou vyobrazený sv. Marek a sv. Lukáš,“ vysvětluje Petra Jahnová, vedoucí třebechovického muzea a kurátorka výstavy.
Tradice retablos postupně ustrnula. K jejímu obnovení došlo v polovině 20. století, kdy se přenosné betlémy umístěné ve skříňkách, krabičkách a dalších obalech začaly prodávat na městských tržištích.
Africké z exotických dřevin i palmových listů
Zatímco jihoamerické betlémy hýří všemi barvami, afričtí tvůrci sázejí na zcela odlišnou estetiku. V Zambii, Ugandě nebo Madagaskaru je vyrábějí z mahagonu či ebenu a nechávají vyniknout strukturu a barevnost tmavých exotických dřevin.
Ale na výstavě je naproti tomu také bílý betlém vyrobený z mastku nebo jesličky z palmových listů. Kromě domorodých postav se v afrických scenériích vyskytují místní zvířata, která známe ze zoologických zahrad: antilopy, želvy, krokodýli, žirafy a hroši.
Africký betlém z ebenového dřeva (Tanzanie Wamakomba)
Kulturu, tradice a odlišnosti jednotlivých zemí vystihují betlémy z Ruska, Izraele, Polska nebo Španělska. Většina vystavených betlémů je novodobých. Nejstarší pocházejí z 18. století z Tyrolska. Honosný skříňový betlém vyobrazuje klanění tří králů. Voskové figurky jsou bohatě oblékané a odráží se v zrcadlech po stranách skříňky. Na výstavu ho zapůjčilo hradecké Muzeum východních Čech.
Neapolskou betlémářskou tradici představují bohatě zdobené jesličky s postavami vyrobenými z drátů a terakoty. Nechybí také například typické figurky z francouzské Provence.
Česká kvalita a zručnost
Umění českých betlémářů na výstavě zastupují jesličky z papíru, dřeva nebo hutního skla rozdělené podle oblastí. Region Krušných hor reprezentují otáčecí betlémové pyramidy s vrtulkou na vrcholu, Příbramsko zase chlebové figurky.
Polychromovaný dřevěný betlém od Aloise Boudného z konce 19. století
„České betlémy jsou ve srovnání s jinými evropskými zeměmi velice rozmanité z hlediska materiálu i zpracování. Vynikají vysokou řemeslnou úrovní. Autoři si obvykle postavy a ostatní díly vlastnoručně vyrábějí. Německé, španělské nebo italské betlémy tvůrci často staví jako jakási dioramata. Nakoupí figurky a vytvoří k nim dokonalou krajinu. Je to do značné míry spíš modelářská práce,“ poznamenává Petra Jahnová.
Muzeum v Třebechovicích vzniklo v roce 1925 a postupně se specializovalo na betlémy. Dnes jich má ve sbírce více než pět set. Nejnovějším přírůstkem jsou nevelké jesličky z Brazílie zasazené do zdobené plechovky. Hlavní chloubou muzea je památkově chráněný Proboštův mechanický betlém z přelomu 19. a 20. století. Téměř sedm metrů dlouhý betlém je sestavený ze zhruba dvou tisíc vyřezávaných dřevěných dílů. Od roku 2013 muzeum sídlí v nových prostorách na Masarykově náměstí. Ročně ho navštíví okolo 30 tisíc lidí.