Dvacet let školní docházky na mně zanechalo kromě jiných trvalých následků ještě jeden efekt. První zářijový den na mě padá lehký splín.
Ačkoli je ještě stále příjemné teplo, visí ve vzduchu, že končí bezstarostný čas plný zábavy a letních radovánek. Přicházejí povinnosti, úkoly, chladná rána.
Postupem času jsem se ovšem na učila si tohoto strašáka ochočit. Už si nenadávám, že přes léto pracuju tempem lenochoda, co běží pozpátku, každý úkol mi trvá tisíc let a mozek se mi tak nějak vaří teplem.
Vím, že přijde podzim a přepnu se zpátky do pracovního režimu. Mám chuť do nových projektů, po létě jsem odpočatá a plná energie, lépe se soustředím.
Pro někoho je restartem jaro. Pro mě podzim.
Více času pro sebe
Bylinky a koupele. Co ještě zabírá na podzimní splín |
V létě mi občas přijde, že bych se měla roztrhnout. Rodina pořádá grilování, kamarádi vymýšlejí výlety nebo mě tahají každý večer „na jedno“ na zahrádku, na návštěvu přijíždějí známí z ciziny a do toho mám schránku plnou pozvánek na svatby.
Téměř nikdy přes léto nejsem sama. A to zatím nemám děti, které bych musela o prázdninách nějak zabavit.
Barevné hrátky s malovátky. Jak se zbavit podzimní šedi? |
O to víc se proto těším na podzim, kdy se vše konečně zklidní. I já sama. Přestanu se potulovat do noci venku a raději si doma uvařím teplou polévku a zalezu si pod deku s knížkou.
Mám více času sama pro sebe a nevyčítám si, když se mi ně který den nechce dělat vůbec nic. To je na podzimu právě krásné. Do ničeho nás nenutí. Záleží jenom na nás, jaký si ho uděláme.
Nejkrásnější podzimZa tmy vstáváme a za tmy se vracíme domů z práce. Nic nás nenutí trávit čas venku. A právě díky tomu máme dostatek prostoru na činnosti, k nimž se během roku nedostaneme. Co byste měla stihnout?
|