Naše řeč má mnohem větší sílu, než si myslíme. Může nám otevírat dveře v práci, posílit vztah (nebo ho také zničit), motivovat ostatní a posunovat diskuze vpřed. Když například ve větě zaměníme ALE za ANO, změní to naprosto vyznění celého výroku. A to nám může hodně ulehčit život!
Stručně řečeno, řeč je mocným prostředkem manipulace. Slova totiž nepozorovaně programují naši psychiku a probouzejí určité emoce. Odborníci na toto téma došli dokonce k závěru, že jsme v rozhovorech vystaveni skutečné záplavě pocitů.
Souvislost rozhoduje
Zatímco levá polovina našeho mozku neustále analyzuje CO, pravá se zabývá otázkou JAK. Podle výzkumu belgické univerzity v Gentu jsou přitom stále ve hře čtyři emoce: blaho, smutek, vztek a strach.
Náš mozek pak zkoumá každé vyřčené slovo, zda obsahuje takové emocionální poselství. Proto to často nejsou jen samotná slova, co působí negativně či pozitivně. Kromě tónu hlasu, mimiky a gestikulace záleží v mnohém i na tom, v jaké souvislosti bylo slovo použito.
Prozradíme vám, jak můžete využít sílu slov ve svůj prospěch, jakými formulacemi si usnadníte život a proč se vyplatí častěji říkat NE.
„A“ podporuje dobrý pocit ostatních
Návrh vašeho známého se vám zdá být opravdu dobrý. Řeknete na to: „Je to dobré, ale…“ Tím ovšem zrelativizujete své uznání. Spojte raději svoji pochvalu s nějakým zcela konkrétním přáním. Například: „Je to dobré, A kdybys tady ještě změnil nějakou maličkost…“ Toho druhého to bude pozitivně motivovat, aby také následoval váš náhled.
„Později“ nám dává čas na rozmyšlenou
Pokud nás někdo o něco požádá, rozhodujeme se často, aniž bychom pomysleli na následky, a naložíme si tak na sebe příliš mnoho úkolů. Lepší je odpovědět: „Mohli bychom si o tom promluvit POZDĚJI?“ Pak se sami sebe zeptejte, kolik volného času máte na tu věc? Výsledek dělte dvěma. Další otázka: Kolik času bych na to potřeboval? Tady výsledné číslo zdvojnásobte. Jsou oba výsledky stejné? Potom můžete klidně říct ANO.
„Proč“ pomáhá při diskuzích
Při slovních střetech nebo diskuzích se jen zřídka ptáme druhých i sami sebe po motivech. Jenže taková otázka je často klíčem k výsledku. Může usměrnit debatu, otevřít dveře a probudit sympatie. Kromě toho porozumíme lépe úhlu pohledu druhých a můžeme odpovídajícím způsobem argumentovat. Proto je velmi účinné ptát se po takovém PROČ, tedy po důvodech skutků a chování.
„Promiňte“ nastoluje nový pořádek
Mnoha lidem přijde zatraceně těžké přiznat sami sobě nebo druhým vlastní chybu. Příčinou může být jak stud, tak hrdost či vztek. To je ale velká škoda, protože omluva má silnou ozdravnou moc. Dokáže napravit vztahy a vytvořit nový pořádek. A kromě toho uklidňuje svědomí a posiluje psychiku. Nic jiného neprokáže tolik snahu poučit se jako upřímně míněné: „PROMIŇTE, prosím!“
„My“ vytváří pocit sounáležitosti
Vědci zjistili, že nás mozek začne vylučovat hormony štěstí, pokud se cítíme být součástí nějakého celku. Vůči řečníkovi, který oslovuje své publikum v množném čísle jako MY, si začneme automaticky vytvářet pozitivní pocity. S formulací MY tak získáte rychle spojence, chcete-li někoho přesvědčit o své věci. Zájmeno MY motivuje ostatní, aby přijali vaše stanovisko za své.
„Protože“ dodává naší záležitosti na síle
Podle jedné americké studie toho dosáhneme mnohem víc, když použijeme slovo PROTOŽE. Pokud třeba ve frontě požádáte: „Potřeboval bych pustit dopředu, PROTOŽE musím pro dítě do školky,“ lidé vás pustí spíš, než toho, kdo se snaží prodrat dopředu bez odůvodnění.
Měli bychom tedy každý požadavek začínat větou obsahující PROTOŽE. Vzpomeňte si třeba na hlášení při zpoždění vlaků, které je často odůvodňováno vágním prohlášením, které nás ale přesto uklidní: „PROTOŽE nastaly technické problémy, vlak bude zpožděn o dvacet minut.