Klikatý betonový žlab je součástí obnoveného jezu kousek za okrajem Šlapanova ve směru na Věžnice. Ryby jím mohou překonat jez při putování proti proudu říčky.
Přechod jezu pro ryby byl dokončen v listopadu loňského roku. Teď už investor, kterým je soukromá firma Dřevo Koroužné, nechává dokončit terénní úpravy v okolí a přístupovou cestu. Vybudování nezvyklého díla přišlo na více než šest milionů korun, 85 procent nákladů pokryla dotace.
Firma se zabývá výrobou elektrické energie z obnovitelných zdrojů a jez před Šlapanovem, který před několika lety koupila, jí slouží mimo jiné i ke vzdouvání hladiny vody pro elektrárnu.
„Nedávno jsme jez opravovali a součástí projektu, nutnou k získání dotace, bylo vybudování rybochodu vedle něj,“ přiblížil jednatel firmy Dřevo Koroužné Patrik Vlk.
Podle ředitele Agentury ochrany přírody a krajiny v Havlíčkově Brodě Václava Hlaváče je totiž říčka Šlapanka z ekologického pohledu mimořádně hodnotným tokem.
„V minulosti nebyl tok říčky nikterak upravovaný, zachoval si původní podobu a původní ekosystém. Žije zde spousta chráněných druhů živočichů,“ uvedl Hlaváč.
Získat peníze na stavbu se povedlo až na třetí pokus
Podél Šlapanky se například vyskytuje bobr nebo vydra, přímo ve vodě pak žije například rybka hořavka nebo sladkovodní mlži jako střevle a velevrub. „To je velmi vzácná říční škeble,“ podotýká Václav Hlaváč.
Rybochod je podle něj důležitý právě i pro mlže. „Jejich larvy žijí na žábrách ryb. Proto je nutné i pro populaci mlžů, aby ryby mohly proti proudu,“ vysvětlil.
Šlapanka patří mezi evropsky významné lokality. Jez nad Šlapanovem však tok rozděloval, fragmentoval prostředí a bránil vodním živočichům v migraci.
„O stavbě rybího přechodu se zde hovořilo už hodně dlouho. Roky se ale nenašel nikdo, kdo by to realizoval,“ řekl Hlaváč.
Nově zbudovaný rybochod je kolem třiceti metrů dlouhý, široký je zhruba tři a půl metru. Jako meandr se obtáčí po straně jezu. Na třiceti centimetrech jeho dno klesne v průměru o jeden centimetr. Ve žlabu jsou umělé zábrany v podobě nahrubo opracovaných kamenů.
Pro soukromou firmu to byly výdaje navíc. Nakonec ale díky dotaci dílo vybudovala.
„Povedlo se to až na třetí pokus. Ještě původní majitel jezu o příspěvek žádal, nezískal ale potřebnou sumu. I my jsme napoprvé nedostali tolik, kolik bylo ke zbudování rybochodu potřebných parametrů třeba,“ konstatoval Vlk.
Nejen kvůli vysokým nákladům však byla stavba rybochodu náročná. „Docela složité bylo najít dobrého projektanta, který by takové dílo dokázal naprojektovat. Musel se dobře vyznat ve vodních stavbách,“ dodal Vlk.
Jen o kousek dál je jez protržený a opravy se těžko dočká
Na krátkém úseku Šlapanky je tak k vidění naprosto rozdílný přístup k řece. Jen o malý kousek proti proudu stojí přes řeku starý kamenný most U Lutriána a hned nad ním je další jez. Jenže ten je starý, neudržovaný a už čtyři roky protržený.
„Postupem doby je situace horší a horší,“ říká starosta Věžnic Josef Málek. „Vyvalené kameny se jen někdo pokusil nahrnout zpátky a moc se to nepovedlo. Voda se teď o kameny tříští a ohrožuje památný most,“ popsal.
I tento jez by měl být soukromým majetkem. I když se to snaží majitelka bývalého mlýna, k němuž jez patřil, zpochybnit.
„Copak já to můžu opravit? Říkali mi, že by to mohlo stát sto tisíc. To já z důchodu nemám,“ odmítala na opravu přistoupit majitelka mlýna Jana Laštovičková (více čtěte zde).