Od dětství se toužila stát zdravotní sestrou. Od jejího snu ji však odradila maminka. „Sama byla zdravotní sestra a tuto práci mi prakticky zakázala s tím, že to je hrozně těžká profese. Ale mě to stejně celý život táhne do nemocnice. Mám v povaze pořád o někoho pečovat a starat se. Dělá mi to dobře,“ usmívá se pětapadesátiletá žena, která si přece jenom řízením osudu našla cestu, jak skloubit své záliby a dětské sny.
Spojila radost z řízení auta s péčí o klienty, které přepravuje. Už čtvrtým rokem v krajském městě provozuje Senior taxi. To je speciální dopravní služba dotačně podporovaná magistrátem pro lidi starší 65 let a pro ty s průkazem osob se zdravotním postižením. Službu založila v roce 2017 její kamarádka Marcela Mičková, která ji o dva roky později přizvala ke spolupráci. „Jenomže krátce nato náhle zemřela. Službu jsem po ní převzala a letos zahajuji čtvrtou sezonu sama,“ nahlíží do historie.
Čtyři stovky stabilních a aktivních klientů
Své klienty dopravuje nejčastěji na lékařská vyšetření, do nemocnic v kraji, ale i na specializované kliniky v Praze či v Brně. Často doprovází své zákazníky také do lázní, vozí je na úřady. Taky na pedikúru či ke kadeřníkovi. Nejdelší cesta vedla zatím na Ostravsko, do lázní Klimkovice.
Ročně najezdí kolem čtyřiceti tisíc kilometrů a za stejné období eviduje 2,5 tisíce jízd. „Mám čtyři stovky stabilních a aktivních klientů, které pravidelně vozím. Někteří mají se mnou i sedmdesát jízd za rok,“ vypráví Radka Fialová s tím, že její nejstarší klientkou je dáma, které je 92 let. „Je to čupr paní, která chodí dokonce i bez opory hůlek,“ obdivně dodává.
Tím, jak jezdí i dlouhé vzdálenosti a pracuje v rozmezí od šesti do 15 hodin, musí si zákazníci odvoz zamluvit ideálně čtyři dny až týden dopředu. Jednotlivé jízdy a přesuny má rozplánované doslova na minuty a radost jí dělá, když všechno klape podle harmonogramu.
Radost, že slyší něco jiného než zprávy
V autě během cest vyslechne mnohé životní příběhy svých pasažérů. „Většinou jsou smutné. Když jsem začínala, tak nejčastější věta byla: ‚Nechtějte být stará.‘ Bohužel v této profesi vidím, jak je stáří náročné, bolestivé, jak mnohé rodiny nefungují a jak jsou senioři často osamělí a odkázáni jen sami na sebe.“
Přiznává, že mnohdy si připadá tak trochu jako psycholog za volantem. „Snažím se hlavně naslouchat. Vím, že se potřebují vypovídat. Cítí se pak lépe. Snažím se o to, aby naše jízda byla spíš veselá, aby nemysleli tolik na svá trápení a bolesti. I já jim vyprávím různé své historky. Oni jsou zase rádi, že slyší něco jiného než zprávy v televizi,“ dodává s tím, že za roky praxe poznala, že paradoxně nejvíc nemocní lidé patří k těm nejveselejším.
Loni dokonce pomohla zachránit jedné zákaznici život. Ten den ji měla odvážet k lékaři. „Ona mi ale volala, že spadla na zem, leží za dveřmi a nikomu ze svých příbuzných se nemůže dovolat. Přijela jsem, dostala se do domu a pak i do bytu a zavolala záchranku. Za několik dní mi volala z nemocnice, že podle lékařů přišla záchrana za pět minut dvanáct. Kdyby tam bez pomoci ležela o trochu déle, už tu nebyla,“ přibližuje.
Tím, jak se se zákazníky setkává pravidelně, už to podle Radky Fialové v mnoha případech nejsou klienti, ale spíš známí a mnohdy i přátelé. „Volají mi i jen tak a chtějí vědět, jak se mám. Jedna paní mě chce dokonce adoptovat,“ usmívá se.
O to horší je pro ni sledovat jejich odcházení ze života i to, jak se jejich zdravotní stav pomalu zhoršuje. „V době covidu to bylo hodně špatné. To zemřelo hodně klientů. Jedna paní mi dokonce volala s tím, že se se mnou chce ještě rozloučit, protože se její stav náhle zhoršil a dlouho tu nebude. To pak přijdou na řadu i slzy,“ přiznává.
Společníkem na cestách jí je také medailonek svatého Kryštofa, který je patronem řidičů a cestářů. Dostala ho před dvěma lety od jedné silně věřící zákaznice. „Dokonce je posvěcený. A i když nejsem věřící, nosím ho neustále u sebe. Myslím, že funguje. Jezdím bez nehod,“ dodává.
Všechno hodně zdražilo. Na uživení to není
Přestože by se mohlo zdát, že dostatek zákazníků jí zaručuje i dobré živobytí, není to pravda. Provoz Senior taxi ji neuživí a musí si přivydělávat na brigádách. „Všechno v poslední době strašně zdražilo a náklady na provoz auta jsou ohromně vysoké. Všechny peníze, které vydělám, jdou zpátky do provozu a údržby auta. Nechci přitom zdražovat. To by potom služba ztratila smysl. Nyní jezdím po Jihlavě s dotací od magistrátu za 80 korun,“ říká.
Problémem je podle ní vzít si i obyčejnou dovolenou. Za poslední rok a půl měla jen jeden týden volna. Před koncem roku byla v situaci, kdy vážně uvažovala o tom, že s touto službou skončí a Senior taxi zavře. Nakonec k tomu nedošlo. „Bylo mi líto lidí, kteří se mnou jezdí. Jen jsem se před několika z nich zmínila, že o tom uvažuji, doslova mě prosili, ať to nedělám, protože nevědí, na koho jiného by se s odvozem obrátili. Tak zatím pořád jezdím,“ usmívá se Radka Fialová.