„Je to pro mě výjimečné i v tom, že to farníci z Bystřice s námi takhle prožívali. Byli u nás i na odlévání zvonů,“ řekl Michal Votruba ČTK při sobotní slavnosti.
Doplnění zvonové soustavy je pro Bystřické historická událost. „Snaha o vrácení tří rekvírovaných zvonů z roku 1924 (Maria, Karel a Luitgarda) krátce po revoluci se dostala do slepé uličky. Farnosti se po II. světové válce vrátily pouze tři zvony - ty nejstarší z roku 1841,“ přibližuje člen farní rady Václav Mičín. Šlo o ty zvony, které ze shromaždiště v Praze na Maninách nakonec nebyly přepraveny do Německa.
Farnost se v posledních dvaceti letech soustředila na opravu vnějšího pláště kostela a jeho nejbližšího okolí a také na zachování mobiliáře, tedy bohaté sochařské výzdoby.
„Vysmeknutí nejstaršího zvonu ze závěsu v roce 2012 nás přimělo zamyslet se nad technickým stavem zvonů, které měly na svých bedrech veškeré služby vyzvánění - ráno, v poledne, večer, před bohoslužbami a podobně,“ popisuje Mičín.
Tehdy se Bystřičtí poprvé setkali se zvonařem Michalem Votrubou, který odlil pro město zvonek na vánoční zvonění. „To nás naladilo na možnost postupného doplnění prázdných pozic ve zvonové stolici,“ dodává zástupce farnosti.
Zvonová soustava už spolu zase ladí
Definitivní rozhodnutí doplnit chybějící zvony se zrodilo v roce 2019 po nutné opravě zvonu Petr a Pavel. „Zvonař to navrhl s tím, že bude nutné zpracovat návrh výzdoby, ladění a další technické záležitosti, aby mohl doplnit zvonovou soustavu na stav z roku 1924, respektive před rekvírováním v roce 1942,“ zmínil Václav Mičín další postup.
Farnost se tak mohla připravit na financování nejen samotných zvonů, ale i jejich moderních pohonů pomocí lineárních motorů. „Celková cena všech tří zvonů včetně montáže elektroinstalace bude přes 1,5 milionu korun, uhrazena bude ze sbírek farníků, drobných dárců a také z rozpočtu města (260 tisíc korun). Tato skutečnost je navždy vepsána na věnci nejmenšího zvonu - Cyril a Metoděj,“ popisuje Mičín.
Cena je vyšší než původní předpoklad, a to kvůli nárůstu cen barevných kovů či koksu nutného pro odlévání. Zvonovina je slitinou mědi a cínu.
Novým zvonům požehnal farář Karel Rozehnal, po bohoslužbě je technici s pomocí jeřábu postupně vyzvedli a umístili na připravená místa do věže. Největší zvon Barbora váží zhruba 490 kilogramů, prostřední zvon Václav 300 kilogramů. Nejmenší zvon je zasvěcen věrozvěstům Cyrilu a Metodějovi, jejichž sousoší zdobí městskou kašnu. Doplněná zvonová soustava už spolu zase ladí, což se v provizoriu podle posudku zvonaře ani kampanologa nedělo.
Strýc je poznal na fotografiích z Hamburku
Bystřické zvony za sebou mají pohnutou historii. Za první světové války, v roce 1917, se podařilo dosáhnout toho, že úřady ze tří požadovaných zvonů nakonec nechaly na místě alespoň památný zvon Vavřín.
Šest let po válce pak Bystřičtí vybrali peníze a doplnili do věží hned tři zvony. Pro místní však byl přímo tragický rok 1942. Byly zrovna Velikonoce, když farní kostel přišel o šest zvonů, které pak byly přepraveny do Prahy, polovina následně až do Německa pro potřeby válečného průmyslu.
„Z Prahy putovaly tři zvony do Hamburku, kde je můj strýc František Dvořáček v roce 1968 podle fotek dokonce našel. Spolu s desetitisíci dalšími zvony je Němci nestačili roztavit,“ vzpomínal před lety badatel Petr Dvořáček, který se zabýval historií místních zvonů. Pokusy najít ty zbylé v Německu a získat zpět se však ukázaly jako nereálné.