Akademická obec se na symposiu zabývala zpěvačkou a jejím dosahem zevrubně. A kriticky, nebyla to sešlost zakuklených fanynek a fanoušků.
| foto: Getty Images
RECENZE: Nářky jedné miliardářky. Taylor Swift provedla písňovou inventuru vztahů
V případě Taylor Swift už snad ani není namístě mluvit o hypu. Ze zpěvačky se stala vlastní kategorie, o níž se vyučuje na univerzitách, trhá streamovací i prodejní rekordy, mění vodu ve víno a podobně. Lze vůbec za takového mediálního humbuku očekávat, že její albová novinka The Tortured Poets Department prošumí bez povšimnutí?
Samozřejmě, že ne, zvlášť když se krátce po vydání ukázalo, že zpěvačka ve skutečnosti natočila dvojalbum. Mimo standardní verzi je k mání i The Tortured Poets Department: The Anthology s patnácti skladbami navíc. Magazín Rolling Stone desce přilípl visačku „instant classic“ a ocenil ji maximálním počtem pěti hvězdiček.
Taylor Swift by ale venkoncem žádné nadšené recenze nepotřebovala, davy jí budou u nohou ležet, i kdyby nakrásně všechny weby a noviny světa poslaly její nové skladby k čertu jako absolutní šmíru roku.
Taylor Swift sledujete z poslední řady na obřím stadionu a snažíte se ze všech sil zaostřit, abyste ji mezi davem doprovodných tanečníků a tanečnic rozpoznali. A to – i když si pouštíte její desku.
Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium