I kdybyste to nesledovali, určitě víte, že poslední řada seriálu Zaklínač na Netflixu je pěkný propadák. Je vážně fascinující, jak někdo dostane jasný trhák, propracovaný příběh, který stačí jenom převést na plátno, a podělá to velkolepým způsobem.
Známe to i z jiných zpracování knižních předloh a u Zaklínače je fascinující ta arogantní tupost tvůrců, kteří nedohlédnou za chlápka s mečem.
Dnešní vizuální umění potřebuje být rychlé, úderné a jít hned k jádru pudla, i když to jádro díky tomu ve skutečnosti klouže po povrchu. Omezuje se tak na proklamace typu: „Hele, černoch. Hele, Ind!“