Úplně nejhorší ve všem? Přispět ke změně vnímání regionu může každý

Jak složité je podle vás změnit image regionu, který si v minulosti i kvůli výrokům některých politiků vysloužil hodnocení nejhorší ve všem?
Rozdělil bych to na několik částí. Jenom bych trochu poopravil, že Karlovarský kraj nemá nejhorší image. Ta je relativně výborná v oblasti cestovního ruchu. Na druhou stranu, co se týká vnímání regionu jako místa k žití, vzdělání či práci, je image výrazně horší. Nedá se říct, že by byl nejhorší ve všem. Jeho image není ale podporující budoucí rozvoj kraje, který nechce být jenom turistickou destinací, ale i zajímavým místem pro jeho obyvatele.

Druhou věcí je, že změna vnímání jakéhokoliv místa je velmi dlouhodobý proces. Co je důležité, není to záležitost komunikace či marketingu. Je to spojené se změnami, které se musejí stát v tom konkrétním místě. Nejen o nich mluvit, ale především je provádět. Právě proto se proces prodlužuje. Změny musejí být nejdříve vidět.

To ovšem obnáší i změnu uvažování lidí. A to je takřka sisyfovský úkol.
U všech krajů v České republice je společné, že vlastní obyvatelé jsou vždy kritičtější a negativnější než neobyvatelé toho daného regionu. V Karlovarském kraji se zdá, že jsou v některých ohledech ještě negativnější. Aby se změnilo vnímání místa vně, musí se nejdřív zapracovat uvnitř. To znamená vybudovat daleko větší sounáležitost občanů. Podporovat hrdost k regionu. Aby, když třeba vyjede na dovolenou, se hrdě hlásil k místu, odkud je. To je jedním z prvních úkolů, na které bychom se v Karlovarském kraji měli soustředit. Vnímat vlastní identitu a vizi kraje, aby lidé za ní šli a vzali ji za svou.

Karlovarský kraj je lepší, než si myslíte, tvrdí kampaň proti předsudkům

Existuje podle vás nějaký nástroj, jak změnit vnímání lidí?
Zase bych to vztáhl k tématu reputace. Aby lidé změnili své hodnocení kraje, musí se téma stát jejich. Posílit v nich ztotožnění se s krajem. Ale to znamená daleko více je zapojovat do tématu. Ne nahodile, ale záměrně. Je to o aktivním dialogu. Reputaci kraje tvoří lidé, jejich zvyky, tradice, chování, postoje. A aby to vše lidé začali vnímat, musí se o tom s nimi někdo bavit. Veřejný sektor by měl být tím, kdo iniciuje a podněcuje celý proces a dává mu živnou půdu. Změna image není jenom o tom, že kraj či město vyčlení rozpočet a řekne si, že bude pracovat na změně. Tak to nefunguje. Právě občané se musejí stát těmi hrdými členy společnosti, kteří budou svou hrdost a sounáležitost prezentovat třeba na sociálních sítích, mezi svými kamarády.

Karlovarský kraj se potýká s jakousi vykořeněností. Z větší části byl osídlen po druhé světové válce. Myslíte si, že i to hraje svou roli?
Určitě. Jsou to složité věci, jejichž změna může začít nastartováním dialogu. Musí nastat řekněme proces smíření s vlastní minulostí. Tu nesmíme zastírat, ale ukázat ji v novém světle a dát možnost těm, které zajímá a chtějí se o ní něco dozvědět. Dát jim možnost najít si vztah k místu. To je úkolem třeba i neziskových organizací, spolků, ovšem s výraznou podporou veřejného sektoru. To jsou věci, které se změnou reputace úzce souvisí, zvlášť, když se týkají změny v hlavách a chování lidí uvnitř regionů.

Vaše aktivity se neomezují pouze na Karlovarský kraj. Působíte i v Moravskoslezském. Tyto regiony jsou si v mnohém podobné. Patří mezi takzvaně strukturálně postižené.
To označení nerad používám. To je také mé doporučení, přestat ho používat. Vždyť kdo by chtěl jít pracovat do „strukturálně postiženého regionu“. Když pozměníte uvažování, je to obrovská příležitost pro seberealizaci. Vedle Moravskoslezského kraje ale pracuji i pro Plzeňský, v minulosti jsem měl zakázku v Pardubickém či Jihomoravském. Republiku mám tedy proježděnou. A proto mohu srovnávat.

Jaká tedy byla z vašeho pohledu startovací pozice v Karlovarském kraji? Byla složitější než jinde?
Dlouhodobé projekty, jako je změna reputace, se řídí pravidlem takzvaného změnového managementu. Ten má několik fází. Prvním výrazným krokem je uvědomit si, v jakých problémech region je. Jaké jsou překážky, které musíme překonat. Moravskoslezský kraj si velmi rychle uvědomil, že je v problémech. Podařilo se ale dát dohromady spoustu lidí, kteří mají společnou vizi to změnit. A daří se jim to. I když změna image zatím postupuje pomaleji.

V Karlovarském kraji vidím dynamiku. Ne však tak velké uvědomění problémů, jako v Moravskoslezském. Záměr něco společně změnit není tak silný jako třeba v Moravskoslezském kraji. Tam se daleko více daří zapojovat lidi a organizace do realizace vizí. Na Karlovarsku působím relativně krátce, ale rozdíl vidím. Možná tady v minulosti podobné pokusy byly, a pokud ano, tak je důležité na ně navázat. Nikdo to za nás neudělá. Teď tady máme nějaké finanční možnosti díky například fondu spravedlivé transformace. Pojďme jich společně využít. Ale společný zápal jít do toho bohužel nevidím. Jsou samozřejmě lidé, komunity a organizace, které se snaží, změnové projekty a iniciativy realizují, ale daleko častější je takové to „necítím se být součástí tohoto kraje, mě to nezajímá“.

Zrušme Karlovarský kraj, vyzval poslanec TOP 09. Nesmysl, shodují se politici

A to je právě o změně myšlení.
Celá změna je založená na tom, že firmy i jednotlivci nedělají jen věci, které se přímo dotýkají jich, ale i takové, které rozvíjejí jejich okolí. Čím bude kvalitnější, tím lépe se bude v regionu žít. A pak už je jenom kousek k tomu, aby Karlovarský kraj byl tou dobrou adresou. Co bych rád vyzdvihl, je, že Karlovarský kraj je prvním regionem, který se zlepšování své reputace výrazně aktivně věnuje. Má na to strategii a tým. To nikde jinde v celé republice není. Za rok, kdy spolupracuji s Karlovarskou agenturou rozvoje podnikání, toto téma vnímám jako velmi akcentované. Kraj si uvědomil problémy, pro jejich řešení je ale třeba zapojit daleko více aktérů. Veřejný sektor má být podněcovatelem aktivit, ne jediným aktérem. Hybatelé se mohou rekrutovat z úplně jiných sektorů.

Takže každý vlastně dokáže změnit hodně?
Pokud bude hrdý a aktivní v rámci své sociální bubliny. Je to kapka v moři, ale když těch kapek je 295 tisíc, tak je z toho silný proud. Rád říkám, že změna reputace vyjádřená matematicky je, že 1 + 1 + 1 + 1 se nerovná čtyřem, ale třeba sedmi, osmi. A o to jde. Základy k tomu v Karlovarském kraji máme. Spousta věcí míří správným směrem. Dělali jsme si průzkum, jak důležitá je reputace kraje pro vlastní rozvoj firem zde působících. Pro 90 procent dotázaných je důležitá. Potěšitelné je, že zároveň potvrdily svůj velký zájem se také na její změně aktivně podílet.